PROTI V poslední době asi také slýcháte často větu: "Budu volit menší zlo". Ale proč to dělení kandidátů na menší zlo a větší zlo? Působí to, jakoby oba byli zlo, jen každý v jiné síle. Vrháme se snad do spárů zla? A pokud vyhraje právě ten váš kandidát, tak se naštěstí vrháme do spárů toho menšího zla? To má být nějaký český druh masochizmu? Těžko říct... Z devíti kandidátů si pány Zemana a Schwarzenberga lidé vybrali, tak to asi o něčem vypovídá. Dohromady dostali skoro 50%, půlka národa si je vybrala, tak snad to zase není takové zlo....
My, kdož jsme v prvním kole volili někoho jiného, určitě na každém z kandidátů najdeme negativa a pozitiva. Někteří z nás dokonce váhali mezi "svým kandidátem" a jako druhou variantu měli jednoho z nynějších kandidátů. Ti mají jasno. Ostatní se přiklání k doporučení a sympatiím svého původního vybraného kandidáta, za předpokladu, že s ním opravdu plně sympatizují a respektují jeho zkušenost a politickou vyzrálost. No a pak zde máme ty, kdož volili "menší zlo" i v prvním kole. Takže doporučení svého původního kandidáta nechce ani slyšet...
Pesimista dělí kandidáty na menší zlo a větší zlo - a tvrdí tudíž, že volí menší zlo.
Optimista dělící kandidáty na přijatelného kandidáta a méně přijatelného kandidáta - volí přijatelného, ale je připraven i na variantu, že jeho spoluobčané nakonec dají více procent tomu méně přijatelnému.
A pak zde je zvláštní skupina voliče, zvaná rozzlobený Čech - který má jasného kandidáta a všichni, kdož chtějí volit toho druhého, jsou stádo tupých ovcí, zmanipulovaní občané, nechápavá hrstka hlupáků, vymyté mozky, atd. Názorná ukázka jejich projevu na internetu je: "Jak může někdo volit toho blba XY" (a jméno buď Zeman nebo Schwarzenberg - dle sympatií nadávajícího).
A já, coby nevyléčitelný optimista, mám svého kandidáta, který je pro mě přijatelný, ale jsem smířena i s myšlenkou, že vyhraje i méně přijatelný kandidát. Může se totiž stát, že někteří lidé mají opačný názor, než já. Ale nemohu méně přijatelnému kandidátovi dát SVŮJ hlas. Nemohu zradit sama sebe za tou plentou ve volební místnosti.
Nemohu někoho volit proti své vůli, i když jsem ochotna ho přijmout jako prezidenta, kdyby se přecijen našlo v naší zemi větší procento lidí, kteří ho chtějí. S tím hot nic nenadělám. A víte proč? Nikdo z nich není horší, než předchozí prezident Klaus. Nikdo nás nemůže reprezentovat tak odměřeně a působit na okolní země tak povýšeně. Ať občané s jeho myšlenkami souhlasili, nebo ne - obě skupiny vědí, jaký má Klaus v zahraničí ohlas.
Kandidát, kterého já nemohu volit, je pan Miloš Zeman. I když opomenu osobní sympatie či antipatie, vadí mi jeho touha po měně euro, ale hlavně - nemohu si ho vážit pro jeho schopnost přátelit se zrovna s tím, kdo se mu právě hodí - střídavě zprava nebo zleva. Vládní smlouva s pravicí, žádost o podporu kandidatury na prezidenta od levice. No a co se týká doporučení pana Klause, nevím, zda tato otevřená podpora panu Zemanovi spíše nepřitížila, když sleduji pokles popularity nynějšího prezidenta...
I kdybych prominula u pana Zemana jeho dřívější dobrovolný vstup do KSČ, zřejmě v jakési Dubčekovské euforii, tak rozhodně nechápu, proč se chce o jejich podporu a přízeň opírat v dnešní době. Prosím, uvažujme spolu - jsou dvě možnosti - buď mu jde pouze o jejich hlasy a tudíž se jedná o projev prospěchářský, nebo mu nevadí tato strana jako taková a je opravdu ochotný s nimi spolupracovat a jejich myšlenkám naslouchat. V obou případech je to spolčování s KSČM, stejně jako se takto ponížila paní Bobošíková, či pan Dienstbier.
Obávám se, že pokud bychom měli prezidenta, který bere KSČM jako přijatelnou stranu, tak bychom se totiž mohli dočkat toho, že tato strana bude zvána do Lán (Klaus pana Grebeníčka pozval), naopak Havel je nepozval ani na setkání demokratických stran do Lán. Tato strana, příliš spjata s minulostí, může stokrát tvrdit, že jsou nová a demokratická strana, pokud jsou stále následníky KSČ. Pokud s nějakou stranou nesouhlasím, oddělím se a ukážu voličům novou nabídku (koneckonců, skoro všechny strany vznikly oddělením z nějaké původní: ODS vznikla z části členů OF, Lidem vznikla z několika poslanců Věcí veřejných, Zemanovcu jsou částí původní ČSSD, atd.). Jen komunisté jsou vzorní členové svojí strany a mají také vzorné voliče, kteří je vždy přijdou podpořit, když je třeba. Mají v sobě z minulých dob skvělou občanskou uvědomělost.
Jenže já bych už ráda, aby vliv KSČM spíše pomalu mizel z naší politické sféry... Moje generace čtyřicátníků, pamatuje dobře mládí s SSM a KSČ v zádech a jejich věčné lobování na školách i pracovištích, lákajících mladé lidi do strany. A byli dokonce tací, kdo vstoupili. Mě vadilo hodně jako mladému "trdlu" jejich omezování zájmů. Mluvili nám ve školách do všeho. Některé sporty byly moc americké, některá hudba byla moc buržoazní, prostě ve mě komunisté zanechali sice krátkou, ale protivnou stopu... Prosím, je mi jasné, že na každé škole to bylo jiné, u nás to bylo prostě takto. Agitace přímo agresivní. Mezi mými spolužáky proto není nikdo, kdo by šel do komunistické strany. Ale v SSM jsme už na střední škole byli, to si pamatuji dobře. A později, po seznámení se s historií KSČ mě nikdo nepřesvědčí, že kdo s nima je ochoten spolupracovat dnes, prostě jen nepřivírá oči před jejich skutky, a to kvůli vlastnímu prospěchu.
Další závažnou skutečností je politická minulost pana Zemana coby premiéra. Klaus a Zeman - dva bývalí zaměstnanci Prognostického ústavu, nejdříve nesnášenlivost, pak proti všem veřejným slibům spojenectví...Je to přecijen déle, takže kdo má zájem, může si udělat obrázek o situaci, kterou jsme všichni zapomněli.
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10123147075-vladneme-nerusit/
Jsou tam zdokumentovány veškeré kauzy ČSSD a popsána nařízení pana Zemana vůči svědkům korupce, i vůči jeho kolegům či kolegyním, kteří s ním nesouhlasili. To vše bylo už moc a lidé vyšli znovu do ulic a na náměstí! Akce Děkujeme, odejděte i odpor lidí proti Zemanově vládě byl jen logickou odpovědí na jeho jendání. Uměli jsme se mu tenkrát postavit a z politiky ho odstavit. A teď se nám vrací...
Ti, kdo nás už jednou obelhali, zkusí to znovu. Stejně tak nechci ale nikoho, kdo v rámci opoziční smlouvy spolu s Klausem napomáhal zlodějíčkům a korupčníkům, nebo kdo dokonce má lidské projevy povýšenecké, až občas arogantní. To už jsme na Hradě minulých 10 let měli...
Já bych tam ráda viděla radší pana Schwarzenberga, zejména proto, že v zahraniční politice má letité zkušenosti - ať pozitivní nebo negativní. Nebojí se vynadat Rakušanům do magorů, když nám zasahují do energetiky a pohraničí. Říká na rovinu, že otázka měny euro je naprosto bezpředmětná, prootže nejdříve v roce 2017 budeme vědět, zda na tu měnu lze vůbec hospodářsky přejít. Na rovinu nám říká, že situace není příznivá a bude se muset šetřit. Nestydí se přiznat, že se spoustou lidí odsunutých po válce do Německa, byli odsunuty některé rodiny neprávem. On ví, o čem mluví. Přesto, že jeho otec dostal po válce za svá zranění v boji proti nacismu vyznamenání, přesto že členové jeho rodiny byli v koncentračním táboře v Buchenwaldu, a i přesto, že Judr. Schwarzenberg, Karlův strýc a přítel Masarykův, schovával v Praze v bytě odpůrce nacistů, přesto všechno tato rodina byla odsunuta - kvůli svému zabavenému majetku, kvůli svému vzoru a češství, kvůli svému vlivu na lid. To komunisté nesnesli a zasáhli výrazně do osudu rodiny, která přes 300 let měla naši zemi za domov. Karel Schwarzenberg, který se přihlásil pouze o část majetku po své rodině, aby mohl žít zpět doma, vše nakonec stejně přenechal synovi Janu Nepomukovi a místo odpočinku od začátku aktivně pomáhal zrozující se nové demokracii v naší zemi. Již dříve v zahraničí organizoval pomoc disidentům a umožnil jejich dílo šířit v zahraničí. Karell Schwarzenberg je mladší, než byl T.G. Masaryk, když byl zvolen prezidentem, a ráda bych ho následující volební období viděla v čele našeho státu.
V Evropě je spousta zemí, které jsou reprezentovány s noblesou a tradicí, demokratickým smýšlením, finančním nadhledem a tyto země si nevedou vůbec špatně z hlediska mezinárodní obliby. V žádné z těchto zemí není ohrožena demokracie, a pokud tam někdo nadává, tak spíše na politiky, než na hlavu státu. U nás volíme prezidenta, a přesto právě aristokratický původ je vyčítán jednomu z kandidátů. Nebude to král, a přesto je zde hysterie z jakési feudální říše. V zemích zde jmenovaných také rozhodně není ohrožena demokracie a jejich rody je reprezentují a všeobecně se jedná o země občansky spokojené: Nizozemsko, Norsko, Dánsko, Belgie, Švédsko a Velká Británie.
Proto volím Karla Schwarzenberga. Je jiný, než pan Klaus a jiný, než pan Zeman. Je otevřený názorům, nezačíná každou větou povýšenecky: "Jak jistě víte,..." nebo ironicky "Vážený pane novináři.." - jako pan Zeman.
A řekne otevřeně pravdu, i nepříjemnou, která může být použita proti němu. Tomu se říká upřímnost - a ta je v naší politice vzácností...
