Povrly – Ústecko, kolem půl sedmé večer, jedenáctiletý chlapec venčí s kamarádem své štěně jezevčíka. Jdou spolu řádně po chodníku, když směrem od Ústí se najednou přiřítí bílý vůz značky Mercedes A170, odhodí chlapce i psa několik metrů od chodníku. Tento vůz je dobře říditelný, takže pochybuji o dodržení rychlosti, nebo o jiných zájmech řidičky, když se jí podařilo vjet na chodník! Ale její chybu může člověk odhadnout jen dle následků. Na rovném úseku v té rychlosti chlapeček neměl šanci uhnout. Ale třeba by měl šanci žít, kdyby mu byla poskytnuta první pomoc. Nic takového se nestalo, je tady zase jedna dětská oběť dopravní nehody. Z auta nikdo nevyšel, nepomohl, nezkusil ani nikoho zavolat, i když určitě nešlo řidičem přehlédnout, že někoho srazil. Auto jelo dál. Tou lidskou zrůdou tentokrát byla žena!
Foto: Policie ČR
Musela jsem k tomu vyjádřit svoje pocity, protože slyším naprosto prvně, že by žena zbaběle ujela od nehody, kdy bylo zraněno dítě! Druhý chlapec měl to štěstí, že ho auto nezachytilo, ale bude mít navždy šokující vzpomínku, že byl svědkem smrti kamaráda. Dle fotografie Policie ČR byl náraz čelní, takže řidička rozhodně musela vidět, že zranila člověka. Jsem znechucena o to více, že viníkem a hlavně sprostým sobcem je tentokrát žena v mém věku. Přes případný spěch a večerní únavu si nedokážu představit, že ujela z místa, kde může ležet někdo zraněný! Vím, že bývá spousta případů, kdy jsou řidiči schopni ujet od nehody, většinou pod vlivem alkoholu, nebo v naivní představě, že se na to nepřijde. Ale střízlivá žena středního věku? Člověk s vrozeným citem, s mateřskou starostlivostí, člověk s jakousi životní pečlivostí, která je nám dána přírodou? Pachatelka se nyní vymlouvá, že myslela, že srazila jen jezevčíka! To má být výsměch vyšetřovatelům a rodině chlapce? I kdyby si myslela, že zranila "pouze to zvíře", tak slušný člověk by se přeci měl přesvědčit, zda nejsou zraněné děti, případně je odvézt k lékaři, nebo psa na veterinu, každý by měl snahu pomoci! Ale ona zbaběle ujela a musela dobře vědět, že obětí byl chlapec. Jedenáctiletý školák je přeci mnohem větší než štěně jezevčíka a musela to být rána v té rychlosti.
Já to stále nemohu pochopit, a stydím se, že něco takového dokáže žena, stejně stará jako já, jezdí silnějším vozem, jako já, je manželkou podnikatele, jako já. Kde je morálka, respekt k životu, cit ženy ke zraněnému díteti? Nehod a následného opuštění nehody je v poslední době spousta bohužel, ale nikdy jsem neslyšela, že by žena dokázla zbaběle ujet od sraženého dítěte. Jsem maminka dvou chlapců, které chráním jako oko v hlavě. Přece je jasné, že je třeba chránit všechny děti všeobecně, jsou drobnější, bezbrannější, každá minuta rozhoduje! Vůbec si nedokážu si představit, že bych po případné nehodně ujela! V tu chvíli se přece normálnímu člověku něco sepne a snaží se zachránit, co se dá!
Tato řidička - bestie se snažila zachránit ale jen sebe! Je manželkou podnikatele, tak si možná myslela, že jako vždy vše vyřeší peníze? Mezi námi je bohužel hodně takových, které si zvykly, že manžel vše vyřeší. Netuším, jak mohla být v tu chvíli tak chladná k situaci a odjela. Ještě týž podvečer byl její Mercedes vypátrán. Ona o něco později. Po dopadení Policií se zhroutila, ale večerní zpravodajství hlásilo, že je žena již v pořádku. Zasloužený trest ji nemine. Vazba a vězení je pro ni nejspíš vysvobozením, jinak by byla určitě terčem spravedlivého hněvu okolí, které ji zná. Tentokrát musím vyjádřit údiv a spokojenost nad rychlou policejní prací, pachatelka byla dopadena do hodiny a půl od jejího sobeckého činu.
Je mi nesmírně líto rodičů chlapečka (bydlí nedaleko místa nehody), jeho otec ve velké bolesti vzkázal přímo na televizní kameru vrahovi svého syna Ládíka, že až vyjde z vězení, tak si ho najde a podřízne mu krk. Viděli jsme jeho zoufalství, bolest a vzkaz řídící bestii. Otec chlapce slíbil vlastní trest i za tu cenu, že bude za výhružky či vykonání pomsty trestán. Byli jsme tak prostřednictvím televize svědky hrozného stavu člověka, který už nemá co ztratit…
Přeji rodině i kamarádům Ládíka, aby dokázali zvládnout bolest a překonat to, co již nelze změnit.
