Někdy si po prohlášení bývalého prezidenta říkám: Jak moc je Václav Klaus odtržen od reality? On nezná poměry studujících, či mladých lidí všeobecně? Cituji jeho výrok z konce týdne: "Deprimuje mě, že současní studenti nemají na studium stejnou koncentraci, jakou jsme museli mít my. Dnes má skoro každý student vedle studia nějaké zaměstnání. Nedovedu si to představit," uvedl Klaus s odkazem na svá studia na VŠE. Opravdu si to nedovede představit?
Opravdu má pocit, že někdo si může dovolit studovat a finančně se o sebe nestarat? Že mladí lidé, kteří mají talent a dostanou se na státní vysokou školu, mají zároveň tak bohaté rodiče? Tak ať se jde pan Klaus podívat také mezi studující mládež a seznámií se s jejich životními náklady. Ať se podívá na přeplněné studentské koleje, na které se tolik studentů ani nedostane, a musí se dělit se spolužáky o pronájmy (v Praze v okolí VŠE jsou mimochodem dost drahé, takže dojíždění do okrajových čtvrtí je denní realitou).
Opravdu si Václav Klaus myslí, že cestování, bydlení, strava, školní skripta, sešity studentů, a samozřejmě i jejich zábava - coby mladých lidí, se dá uhradit z kapesného? Kolik mimopražských rodičů má reálnou představu o životních nákladech ve hlavním městě?
Dále by bylo dobré uvážit, že studenti VŠ jsou určité osobnosti, které chtějí dokázat, že se o sebe umí postarat sami. Chtějí si vydělat na své životní potřeby a zábavu, ne být pouze závislí zcela na rodičích. To bylo již za nás, není to dnešní trend. Já jsem na vysoké škole poslední dva roky také již pracovala pro softwarovou společnost – mimochodem, byla tam také skvělá praxe do života – mnohem významnější, než teorie ze školy. Navíc si člověk musí na konci vysoké školy sehnat firmu či organizaci, u níž může získat námět pro diplomovou práci. To bylo již za nás (VŠ jsem studovala 1990-1995) – škola vypsala jen pár diplomových či seminárních témat, na základě svých možností v laboratoři, či dle počítačové vybavenosti katedry – a na koho se nedostalo, tak si sehnal firmu, či brigádu, navrhl téma diplomky svému učiteli a pokud bylo schváleno, tak bylo po starostech. Člověk měl zajištěno v podstatě i budoucí zaměstnání, když byla firma s ním spokojená.
Pan Klaus se zmínil o tom, že za něj se to nedělo. Že údajně jeho generace se koncentrovala více na studium. Pokud jemu vyhovoval takový způsob života, to je jeho věc. Nikdo ho za to nekritizuje – stejně tak, jako nikomu není nic do toho, zda dnešní studenti mají mnohem větší potenciál a zvládají i pracovat kromě studia. S tím souvisí totiž další velmi důležitá část vystoupení Václava Klause - tvrdil totiž, že škola by podle něj měla naučit ekonomicky myslet a také kriticky myslet, nepřijímat pouze vynucované pravdy. Míní též, že bez osobního a lidského vedení nemůže být výuka kvalitní. Ekonomická škola má prý naučit, jak ekonomicky myslet, a ne dávat nespojitý "chaos poznatků". Dá se naučit ekonomické myšlení? To je snad získáno procvičováním a praxí, pane Klausi!
Tak si řekněme na rovinu, že ekonomické myšlení je rozhodně lépe získáno kontaktem s realitou na pracovní pozici, a to právě ve skutečných firmách, kde je student v kontaktu s reálnými ekonomickými situacemi, a kde si může mnohem lépe student vytvořit kritický pohled na problémy. Takže tímto lze poukázat na protiřečení Václava Klause: na jednu stranu by podle něj studenti měli mít ekonomické myšlení a kritický pohled, na druhou stranu mu vadí, že si vedle studia přivydělávají právě v prostředí, kde se to naučí.
Jako poslední vytýkám Klausovu poznámku, že bez osobního a lidského vedení nemůže být výuka kvalitní. Proč tedy mluvil o tom, že studenti mají kriticky myslet a ne jen přijímat vynucované pravdy? Logicky z toho totiž vyplývá, že učitelé, coby představitelé, kteří je osobně vedou, by jim vnucovali jakési „pravdy“ – jiné, než je skutečná realita? Z toho vyznívá i Klusova kritika pedagogů. Je se stavem VŠE evidentně nespokojen. Ale on je celkový posun ve společnosti, to by si měl Václav Klaus uvědomit. On dostudoval a dostal umístěnku, kam po škole nastoupí. Nemusel na škole pracovat, ale přitom věřím, že mnoho jeho spolužáků si přivydělávalo! Znám lidi jeho věku, kteří vzpomínají, jak s kamarády na vysoké v noci chodili na Hlavní nádraží, na vykládání a náklad průmyslového zboží, či potravin do nákladních vlaků.
V čem je rozdíl? Dnes nikdo umístěnku nedostane – po škole si musí každý najít místo sám, a kdo se uchytí v prosperující firmě již jako student brigádník, nebo na částečný úvazek s pružnou pracovní dobou – má tam jistě po škole větší šance, než student bez praxe. Navíc by si společnost měla více vážit takových mladých lidí, kteří se snaží postavit na vlastní nohy a nezatíží po ukončení studia hned státní rozpočet kvůli sociální podpoře. A jejich osobnostní výhoda je i to, že nespoléhají stále na peníze od rodičů. Samostatnost a schopnost sám sebe zajistit je velkou devizou v dnešní době, kdy mnoho studentů po absolvování končí na úřadech práce.
Vysoká škola má jistě velkou zásluhu na vzdělávání člověka, a její dokončení svědčí o prokázání znalostí dle přednášek a odborných cvičení. Ale nepřeceňujme její význam. Přiznejme si na rovinu, že spíše povahové a osobnostní rysy, a zejména schopnost samostatného myšlení a řešení situací, jsou v životě osobním i pracovním mnohem důležitější. Deprimace pan Klause nad propojením školy a zaměstnání na mě působí proto jako nedůvěra ve schopnosti studentů zvládnout obojí. Dělá si zbytečné starosti. Nechme to přece na nich…je to jejich život a jistě dělají vše, aby ho zvládli dle svého nejlepšího svědomí a možností :-)
