Do Západní Austrálie jsem se odstěhovala v září roku 2008 za svým australským partnerem, kterého jsem potkala v Londýně. Na svůj nový život u protinožců jsem se těšila, ale skoro nic jsem o Austrálli nevěděla.Získat turistická víza je pro Čechy nesmírně jednoduché, stačí vyplnit několik formulářů na internetu a do deseti minut máte elektronická víza, která Vám umožňují zůstat v Austrálii po dobu tří měsíců.
Já jsem chtěla v Austrálii zůstat o něco déle, a proto jsem zvolila víza studentská. Po skončení kurzu jsme s partnerem měli naplánaváno zažádat o víza partnerská, tzv. sponzorská víza. Potřebujete spoustu důkazů, že spolu žijete déle než rok (v našem případě to bylo 6 měsíců), máte společny účet, písemné prohlášení od Vašich přátel, kteří potvrdí délku a povahu Vašeho vztahu, spoustu fotografií a tak dále. Pokud máte všechnu dokumentaci v pořádku, záleží jen na imigračním úředníkovi, zda Vám víza udělí, či ne. Víza jsem obržela na počkání při osobním pohovoru přímo do pasu. Bylo mně uděleno dočasné povolení k pobytu a po dvou letech můžete zažádat o trvalý pobyt. Musíte být ovšem stále se stejným partnerem.
Lékaři, Zubaři a Zdravotní Pojištění
Měla jsem tedy stejná práva jako Australané. Povolení pracovat, studovat a kartičku zdravotního pojištění. Zdravotní systém v Austrálii pochopitelně není tak štědrý jako v Čechách. Pokud nemáte privátni zdravotní pojištění, můžete pouze navštěvovat veřejné nemocnice, ale pokud jdete jen k lékaři, vždy platíte. Po několikaletém pobytu v Londýně jsem se dostatečně poučila a okamžite jsem si pořídila ‘private health insurance’. Jít v Austrálii k lékaři bez peněz je v podstatě nemožné a mít dobré pojištění se vyplácí. Jít k zubaři je úplně jiná kapitola, je to velice drahé, a možná proto se Australané o svůj chrup pečlive starají, ještě jsem nepotkala Australana, který by měl 5 plomb a více.
Úsměvné Striktní Zákony
Najít si dobrou práci v Austrálii je rozhodně jednodušší než v Londýně. Žije v ní méně lidí (pouze 22 milionů na tak obrovskou zemi, z toho 7 milionů lidí žije v Melbourne a Sydney. Západní Austrálie je největším státem Austrálie ale populace tohoto státu je pouze něco kolem 2,3 milionů), pracovníci z východu se tu téměř nevyskytují a dostat se do Austrálie bez víz je opravdu neuskutečnitelné. Australská imigrační politika je velice přísná a Australané si svoji zemi až nebývale střeží. Pokud letíte z Perthu do Sydney, nesmíte mít ani jablko v kabelce, protože jablko západní do východního státu nesmí. Východní jablka by se totiž mohla nakazit různými bacily od jablka západního. Pokud si přejete, aby Vám maminka napekla štrůdl, který si z Čech plánujete přivézt v tašce, máte smůlu. Žádné jídlo. Každý sáček s instantní polévkou musí projít kontrolou, pokud ho zatajíte, riskujete pokutu 200 dolarů, stejně Vám ten sáček s polévkou ale neprojde. Čokoládu a sladkosti si ale přivést můžete. Alespoň něco. Pro člověka z Evropské Unie je něco takového nepochopitelné.
I přes všechny, někdy až legračně striktní, zákony, jsem si našla velmi dobrou práci. Překlady a ověřování dosaženého vzdělání proběhly bez problémů. Začala jsem učit angličtinu na jazykové škole, kde jsem po třech měsících dostala pozici Senior Teacher a po roce jsem se stala ředitelkou akademického oddělení. Stačí Vám k tomu magisterský diplom a učitelský kurz, ktery se jmenuje CELTA.
Slunce, Slunce a Zase Slunce
Australané jsou velice přátelští (někdy až moc) a sport je pro ně velmi důležitou součástí života. Australané provozují všechny druhy vodních sportů, které existují. Kromě vodních sportů také hrají australský fotbal, golf, criket, lyžují, snowboardují, hrají tenis a opravdu žádný sport jim není cizí. V Západní Austrálii je teplo téměř po celý rok a zimy jsou velice mírné, ve srovnání s těmi českými. Podmínky pro sport jsou zde tedy výborné. Předpověď počasí mě často rozesmívá: “Připravte se na chladný den, zítřejší teploty dosáhnou pouhých 21 stupňů”.
Opravdu teplé počasí začíná v říjnu (kolem 21-25 stupňů) a trvá až do konce května. Teploty v lednu, únoru a březnu (35-42 stupňů) jsou takřka k nevydržení, bez klimatizace nepřežijete. V červnu začíná zima, takzvané období dešťů. Přes den se teploty pohybují kolem 15-17 stupňů, takže takové jarní počasí, ale ráno naměříte na teploměru pouhé dva stupňe a to je opravdu zima, když si představíte, že žádný australský dům není vybaven centrálním topením. Můj manžel například nechápe, proč v Čechách tolik topíme, když jsou všechna okna otevřená a teplo v českých domácnostech je mu nepříjemné.
Perth je podle Australanů a internetového vyhledavače Google nejizolovanější město na světě, pokud se chcete podívat do Sydney, připravte se na pětihodinový let. Z Perthu je to všude daleko. Je to hezké a moderní město, které leží na Labutí řece a Perth má nejvíce slunečných dnů z celé Austrálie.Je to město poněkud ospalé, většina kaváren a obchodů kolem páté zavírá. Pro Australany je nemysletelné jet například do IKEA v neděli, to je asi 95% všech obchodů zavřených. Víkendové nákupy je nezajímají. Australané jdou raději na pláž, nebo k někomu na návštěvu, kde se pije pivo a grilují párky a hamburgery. Podniknout s rodinou výlet do nákupního centra se v Austrálii nepraktikuje.
Asi 25 kilometrů od Perthu leží malebný přístav Fremantle, ve kterém bydlíme, a bydlím tam moc ráda. Fremantle má evropský charakter, staré budovy, zakřivené uličky a zákoutí, malé obchůdky, restaurace, kavárny a pouliční umělce. Fremantle omývá Indický oceán a jako přístav je Fremantle velice rušný.
Směrem na západ 20 kilometrů od Fremantelu leží překrásný ostrov Rottnest, který nabízí návštěvníkům kouzelné zátoky, bílé pláže, blankytně modrou vodu a korálové útesy. Na ostrově nejsou povolena auta a všichni se dopravují na kole. Je to pouze dovolenkový ostrov, prodej pozemků pro komerční účely není povolen a na celém ostrově je k dispozici pouze jedna hospoda, jedna restaurace, dva obchody a kavárna. Je to krásné místo, připravte si fyzičku a můžete se vydat na výlet.
Život v Austrálii je krásný. Je tady teplo, příroda je nepopsatelná a liduprazdné pláže s bílým pískem jsou opravdu všude. Jediná nevýhoda Austrálie je, že je tak daleko od mé české domoviny. Manžel ovšem tvrdí:”Já myslím, že je dobře, že jsme tak daleko, jenom díky tomu je Austrálie the lucky country”.
