Všechny ty svíce

na všech stolech svým plamenem prořezávají tmu a osvětlují naše domovy. A promlouvají hláskem, tak málo slyšitelným. A volají......

„Člověče, zastav se a hleď na můj plamen…“

A v tom plamenu,

na svět se dere......

příběh.

Příběh každého z nás.

V něčem společný, ale tak strašně jiný.

Všechny ty svíce, jsou jak celý náš život,

světlo a stín,

teplo i popálení,

všechny ty protiklady.

Romantické večeře,

romantické milování,

ale i vzpomínání,

kdykoliv někdo zemře.

Svíce klademe na stoly,

ale i na hroby.

Světlo a tma,

teplo i chlad,

naděje i beznaděj,

zatracení i spasení.

Nelze žít bez svíce.

 

Bez svíce, bychom zemřeli ve tmě.

 

 

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Pavel Vrba | pondělí 24.12.2018 9:59 | karma článku: 16,11 | přečteno: 186x
  • Další články autora

Pavel Vrba

Moji milí bakaláři,

12.2.2024 v 19:00 | Karma: 17,03

Pavel Vrba

Zima není vůbec nudná, naopak

25.1.2024 v 14:00 | Karma: 14,30

Pavel Vrba

No co no, tak se omluví

22.1.2024 v 8:00 | Karma: 35,65

Pavel Vrba

Podivnosti myšlenek letošní zimy

19.1.2024 v 19:49 | Karma: 15,90