Podivnosti myšlenek letošní zimy

roztodivná víra řidičů a cyklistů, u kterých bych zavedl tělesné tresty. Obrazy zimního počasí zamrzlé krajiny a nejspíše i mozkoven řady jedinců, pokud tedy vůbec nějaký mozek mají.

Možná se některým zdají má slova poněkud tvrdší, a tak mi čtenáři dovol malé vysvětlení.

Máme za sebou dny, kdy se v plné kráse, ale i s komplikacemi vrátila Paní zima. Nejen krajina zahalila se do bílého hávu, ale i chodníky a silnice. Po řadě zim bez sněhu, byl závěr loňského roku a začátek toho letošního opravdu zimní.

No zimní úplně ne, protože přišla i obleva. A tak jsme nadávali, nejdříve, že sníh není, a když napadne, tak nadáváme, že zase je.

U řady komentářů nemohu nevzpomenout na Nohavicovu Ladovskou zimu. Byla by legrace pozorovat, jak by si dnešní společnost tak neskutečně moderní, se všemi možnými aplikacemi v mobilních telefonech poradila se zimou, kdy teplota poklesla pod – 40 a sníh dosáhl 2 metrů.  

Ale pravdou je, že při každodenním cestování spatřuji řadu zajímavých individuí, které drsné počasí nijak nerozhodí. Kolik jen individuí, řídící automobil bylo nervózních, když před nimi jeli řidiči, s rychlostí odpovídající stavu a povrchu vozovky. I mě se v těchto dnech na zadek vozidla lepilo podivné individuum s ojetým BMV. Co na tom, že cesta je samá zatáčka, na silnici zmrazky a putující lesní zvěř. Proč by v takovém počasí měl jet na trojce silnici rychlostí menší než 70. 

Vždyť se mi přeci nemůže nic stát, když mám takovej bourák.

Nějaké bezpečné vzdálenosti mezi vozidly, to je jen pro začátečníky a slabší povahy. A nemysli si čtenáři, že jsou to jen bavoráci. Oni takoví borci řídí i jiné značky. Na druhou stranu, když se na dálnici nebo dvouproudé silnici v levém pruhu pohybují ti až moc opatrní, taky to není dobrý a chápu ty, kteří na ně nadávají.  

Samostatným poznáním jsou pak hlupáci, co v náledí či návalu sněhu sednou na své bicykly. Nejlépe v černých hadrech, bez osvětlení a bez přilby s pocity nesmrtelnosti. I bábu na kole, potkal jsem v jedné vsi, venku sněžilo a kolo se smekalo. Snad právě proto bába řídítka vyvážila, nejspíše starému dvě tašky píva vezla. Zeptat se takových jedinců, třeba na tu přilbu, dostanu odpověď poměrně jasnou. Já jedu bezpečně, mě se nemůže nic stát…. odpověď zralá na pořádný výprask.

Jednu věc však přiznám, mohlo by mě to být jedno. Pokud by právo nakládalo všem stejně. On totiž takový inteligent na kole, když se Vám do cesty zaplete, vina bude vždy na Vaší straně. A jsem přesvědčený o tom, že to nastat lehce v takovém počasí může, i když mezeru od něj dodržíte. Jak to vleze na kolo na ledu či sněhu, v černých hadrech, bez světel a přilby, dal bych mu vejprask a nechal zaplatit vše.

A k tomu ještě jedno poznání:

Možná ta podivná individua na reinkarnaci věří.

A abych nekončil příliš negativně, přikládám ke všemu jednu píseň……