To jsem zase zažila fičák

No co Vám budu povídat, když jsem poslední týdny sledovala ten šrumec byla jsem z toho taková zmatená. Stále jsem nechápala co se to děje. I přes svůj pokročilý věk jsem nikdy nepochopila ty zvláštnosti dvounohých členů rodiny, které se tu a tam v roce dějí.

Copak je normální, když někdo z rodiny zvláštními kabely obmotával balkónové zábradlí, které pak večer a ráno začne podivně blikat? Pak se celý měsíc neustále něco děje v kuchyni, jako neříkám - mému čumáčku dělají dobře všechny ty linoucí se vůně, vycházející z takové divné svítící věci, která když se navíc otevře jde z ní hrozné teplo. A ta uklízecí mánie - to je stále kbelík, hadr, prachovka a neskutečně odporný zvuk čehosi na kolečkách s takovou podivnou hadicí a klackem. To když zrovna dojíme křupky na koberci a ta stvůra nám všechny ty zbytečky ukradne.
No a ty poslední dny ty byly opravdu náročně. No ale zase na druhou stranu krásné. To už se naši dvounozí členové rodiny dostávali do nějakého zvláštního klidu, který vyvrcholil tuto středu. To jsme se ráno probudili a ta atmosféra byla taková celá v poklidu. Jen se ozvaly nějaké zvláštní zvuky, to jako když o sebe  krásné věci cinkají.

A tak jen jsme se probudili tak jsme potichu poslouchali.

V té naší velké boudičce vyrostl stromeček a na něm se objevily nádherné ozdoby

A to jsme obě pochopili, že tento den bude nádherný a budou se rozdávat dárky. A tak jsme se obě domluvili, že budeme hodné, aby se nějaký ten dárek našel i pro nás dvě.

Ale z uctivé vzdálenosti budeme naslouchat a hlídat, aby jsme ten daný okamžik nějak nepropásli.

To čekání bylo nádherné - k tomu nám cinkal i zvoneček...

A s blížícím se večerem rostla naše nedočkavost a zvědavost.  A tak musíme jít blíž a blíž...

A ta vůně linoucí se všude......

Co to tady tak nádherně voní?

No zase z té divné svítící krabice páníček cosi vytahuje

A k tomu zapalují jaké si podivné klacíky...

Všude plápolaly jaké si ohně, ozývalo se zvonění a i my dvě děvčata dostali jsme s našimi páníčky netradiční večeři. Když jsme se všichni najedli - no my holky byli nějak dřív, to zas těm páníčků trvalo věčnost, než to vše z talířů přidali do svých žaludků. A nám došlo, že jsou tu vánoce a že pod tím podivným stromem najdem i nějakou mňamku.

A našli jsme, vždyť jsme také byli celý rok hodné a tak si i plným právem nějaký pamlsek zasloužíme. No a těch pár loužiček,  nějaký to neposlouchání, to když je tady Ježíšek zapomene se na vše zlý. A tak se aktivně, účastníme rozbalení,, všech těch dárečků pod stromkem uložených.

Den to byl úžasný, ale jsme z toho všeho nějak sedřený. A tak si malinko, uděláme pohodlí. A než se k odpočinku uložíme malé přání všem odešleme.

Vážení pejsci, kočičky a dvounozí kamarádi.
Přejeme Vám hodně zdraví, štěstí lásky a spokojenosti.
Dvounohým kamarádům navíc vzkazujeme:
buďte na sebe hodní, nejen v čase vánočním,
po nás chcete ať se chováme slušně a sami nám příkladem nejdete.
Chováte se k sobě neurvale, nejste k sobě tolerantní a slušní.
A to jak v chůzi, tak na silnici.
A tak Vám všem přejeme, Ať v sobě lásku, toleranci a moudrost naleznete.

Speciální přání posíláme kamarádce Lindě Pražákovic :
ač pejsci jsme, líbili se nám fotky všech těch kočičích krasavců a krasavic. Pěkná práce Lindo a dobrý nápad uspořádat tuto soutěž. Třeba i my pejsci se podobné věci dočkáme.

A tím se s Vámi loučí Kleopatra a Betynka. určitě nás znáte. Vždyt jsem už tady, představila tu naši rodinu. Nevíte? Naleznete ji zde :

 A tato vánoční písnička se mi vždy líbila :