Tam, kde se krev smíchala se zemí

Je to už 153 let. Doba, kdy vyčpěl zápach střelného prachu a rozkládajících se těl. Příliš dlouho od dnešní doby, plné hojnosti. Kdo by se tím zabýval. Možná snad, pár návštěvníků, co navštíví Baterii mrtvých.

Bitva u Hradce Králové (bitva u Sadové, bitva na Chlumu) se odehrála 3. července 1866 severozápadně od městské pevnosti Hradec Králové mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Sadová, Mokrovousy a Přím.
Šlo o rozhodující střetnutí mezi rakouským císařstvím a pruským královstvím v Prusko-rakouské válce. Poté, co bylo Rakousko v této bitvě poraženo, bylo o výsledku války rozhodnuto a následující bitvy už byly pouze snahou Rakouska o to, aby porážka v této válce nebyla zdrcující.
Ztráty v bitvě byly obrovské, především na rakouské straně - 5700 mrtvých, 7500 pohřešovaných, 7500 zraněných a 22000 zajatých vojáků, 6000 koní, téměř 200 děl a přes 600 povozů. Spojenecký saský armádní sbor ztratil 130 mrtvých, 430 pohřešovaných, 900 raněných, 130 koní. Pruské ztráty byly mnohem menší - 2000 mrtvých, asi 300 pohřešovaných a 7000 zraněných vojáků, počet koní klesl téměř o 1000.čerpáno zde:

Pokaždé, když se ocitnu na podobném místě, cítím jakýsi záchvěv a chlad.
Možná tam zůstaly uvězněné duše nebohých.
Jak při odkvětu růží,
spadaly do červena zbarvené okvětní lístky,
s nářkem marnosti a zmařené touhy.

S křikem smutku po láskách a milých,
tam někde v neznámu…

tak vzdáleni od jejich zamilovaných míst.

Baterie mrtvých

„Místo šavlí máme dnes tanky a lidi nedají pokoj a nedají pokoj a nedají pokoj.“
 Jan Werich