Takové jedno dlouhé povídání.
Příběh jednoho člověka a pejska. Vím, že mnozí namítnout - takových příběhů je, to přeci nikoho nezajímá. A třeba mají i pravdu – tu svoji, svůj vlastní úhel pohledu, své vlastní životní hodnoty, své city a pocity. Ale i já mám tu svoji pravdu – sepsat své vzpomínky, neboť mi tak diktuje srdce, velí rozum a mé svědomí. Je v tom i kus mého vlastního sobectví - zachytit pomalu se vytrácející vzpomínky. S obrovskou snahou zaznamenat vše, ale pokud možno bez patosu, i když je to pro mě v tuto chvíli těžké.
Jak ale vlastně začít?
Když o tom všem tak přemýšlím, musím zajít do své vlastní hluboké minulosti – do svého dětství. Vyrůstal jsem na vesničce, obklopený zvířaty, kde nechyběl pejsek. Vzpomínám na vánoce, už ani pořádně nevím, zda to byl rok 1977 či 1978, kdy jsem u vánočního stromku nalezl krabici, ve které spinkalo štěňátko - takové chlupaté klubíčko. A já se stal ve svých 10. letech úplně prvním páníčkem fenečky, která dostala jméno ASTA. Ta první probuzení a mé první kroky vedoucí k tehdejšímu udělanému pelíšku. Velké očekávání okamžiku, až bude mít pejsek svou novou boudu, sledování jejích prvních nesmělých kroků, první loužičky a postupné seznamování se vším co Astu nově obklopovalo. Musel jsem být neskutečně důležitý a pyšný zároveň, když jsem s ní poprvé vyrazil na vodítku ven. A mezi námi se vytvořilo obrovské pouto, které trvalo řadu let. Asta pocházela až z Beskyd, matka vlčák a otec?
Sám ani nevím, jen z doslechu pamatuji, že to bylo něco divokého. I povaha Asty tomu i odpovídala, neboť to byl neskutečně ostrý pes, milující však svoji vlastní „smečku“, ale především mě. To, že jsem byl její páníček, dokazovala v mnoha situacích.
Vzpomínám na její první štěňata. Tehdy nikoho nepustila do své psí boudy, kterou po narození vyzdobila pouze mými botami, a když jsem vylezl ven, láskyplně, ale zcela rozhodně mě chytla za nohavici a táhla tam, kde měla to nejcennější, svá štěňátka.
Všechny ty procházky kolem rybníků v každém ročním období, na kterých jsem ji mnohdy „trápil“ hrami a testováním. Každý z nás pejskařů určitě řešil otázku, co bude asi pejsek dělat, když tady spadnu…
Když v zimě napadl sníh, vyrazil jsem si na malý výlet na běžkách za doprovodu Asty. Na jednom místě jsem záměrně upadl a nehýbal se, pln očekávání co nastane, zejména v situaci, kdy Asta tak nějak monitorovala okolí, s cílem pachové identifikace neznámého původu. To psí myšlení je stejně zajímavé. Dokáží bleskurychle vycítit změnu, že něco je jinak, cosi se děje. Přiběhla ke mně celá říčná, okamžitě mě začala olizovat, a když jsem se stále nehýbal, chytla mě za nohavici a snažila odtáhnout domů. Tenkrát to odnesly nejen kalhoty, ale i mé svědomí, že jsem ji tak trápil. Pejsek, který si dokázal dlouho pamatovat, když mu někdo udělal příkoří. V takovém případě byl problém vůbec pejska udržet na vodítku, když se s hříšníkem potkali. Jednou dokonce přetrhla vodítko, jen aby si vyřídila spáchané prohřešky. Naštěstí, vše tenkrát dopadlo dobře.
No a pošťáky?
Ty by ve dví roztrhala. Zazvonit na zvonek šlo jen díky položenému klacku, záměrně ponechanému k tomuto účelu.
Astička dorůstala a stárla, stejně tak jako já. Když tenkrát přišel její čas, byl jsem na studiích v Brně a v těch posledních dnech a minutách jsem u ní ani nebyl.
Pak přišel další pejsek, opět fenečka Bella, s jinou povahou a jiným chováním, na kterou mi však i s jistou nespravedlností chybí vzpomínky.
Někdy si ani neuvědomujeme, jak kolem nás běží čas, že stárneme a s námi stárnou naše děti, ale i naši čtyřnozí přátelé. V nemilosrdném odbíjení času dospíváme, rosteme, zažíváme první lásky, první rozchody, první zaměstnání……
A tak jsem po dostudování začal pracovat v Pardubicích. Ještě tři roky jsem bydlel u mamky, abych pak díky postupu v práci našel uplatnění v jiném městě, prožil 3 roky na ubytovně, na kterou nevzpomínám zle, ale přeci jen mít vlastní bydlení je mnohem lepší a svobodnější. V roce 1997 jsem měl obrovské štěstí a podařilo se mi sehnat malý byteček – garsonku, která sice všechno domácí dění nekompromisně ohradila jedním pokojem, včetně kuchyňské linky, přesto však s nově nabytou svobodou včetně naplnění touhy mít i doma pejska.
Pokračování příště.........
Poznámka pod čarou:
Uvedené fotografie, oscenované z kinofilmu, povstaly jak Fénix z popela na světlo světa po 30 letech, díky obrovské náhodě. A v takových případech vůbec nezáleží na kvalitě, nýbrž na připomenutí dětsví a dospívání. Pro vzpomínku, která je neopakovatelná a především ji nelze vyvážit žádným bohatství světa představovaným penězi či jinými cennostmi.
Pavel Vrba
Z mrtvých stání p. Columbové, aneb to nevymyslíš
Je to už nějaká doba, kdy jsem naposledy sepisoval jednu z kapitol knihy „Postřehy ze společného života“. Soužití dvou lidí je plné roztodivných situací, jednou veselých, jindy smutných.
Pavel Vrba
Cesta krajinou za těmi, co už jsou ve smrti smířeni
ačkoliv byli nepřáteli na život a na smrt. O víkendu jsem nemohl odolat výzvám počasí, které měnilo padající kapičky mlhy do nádherných závojů obepínající větve stromů a keřů.
Pavel Vrba
Obklopen krajinou, nevnímám politiku
Vždyť bych musel být ve svém věku naivní, kdybych očekával, že se v politice něco jen tak změní. Nakonec ruku na srdce můj čtenáři, nemáš občas pocit, že se zde vše nějak opakuje?
Pavel Vrba
Takový byl Den válečných veteránů v Praze
a nejen v hlavním městě. Symbol vlčího máku připnutý na klopách kabátů a bund, jako připomínka na všechny padlé ve válečných konfliktech. Já osobně jsem letos měl možnost tento den prožít v Praze 2.
Pavel Vrba
Na křídlech myšlenek
Také jsi můj čtenáři zažil ten pocit, který převrací dosud poznané? Třeba znalost míst, o kterých si člověk myslel, že je zná dokonale. A pak stačí málo a dosavadní poznání se změní. Myšlenka, obraz či informace.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Obří požár haly se škodou 1,8 miliardy založil člověk, technickou závadu vyloučili
Příčinou rozsáhlého požáru průmyslové haly v Žebráku na Berounsku, který loni v létě podle policie...
Učil na škole scientologů. Manipulují dětmi a vydělají miliony, líčí pedagog
Premium Jsou mezi námi a i přes snahu se skrývat tahají za nitky v různých sektorech. Řeč je o...
Část vykolejené soupravy u Klínce vyprostili. Dva vagony zůstávají kus od tratě
Nehodový vlak Správy železnic (SŽ) v noci na pátek vrátil na koleje hnací soupravu osobního vlaku...
Kopání do mrtvol, říká o rozsudku bývalý příslušník StB. Padly podmínky
Dvě dvouleté a jednu tříletou podmínku uložil ve čtvrtek Obvodní soud pro Prahu 1 trojici bývalých...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 811
- Celková karma 25,05
- Průměrná čtenost 716x
"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “. Marcus Aurelius
"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."
Abraham Lincoln
Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde : https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com
Seznam rubrik
- Foto - krásy kolem nás
- Společnost
- 1866 v souvislostech
- O těch lidských obavách
- Pokus o fejeton a nadsázku
- O kultuře a umění
- Osobní
- (V)očima diváka
- Ty věci.
- Takové jedno dlouhé povídání.
- Nezařazené
- Foto - motorismus
- Články o motorismu
Oblíbené blogy
- Dana Tenzer
- Jaromír Šiša
- Jitka Štanclová
- Jana Májová
- Kamila Branna
- Soňa Pražáková
- Zuzka Součková
- Jaroslav Chudáček
- Práce záchranářů
- Roman Enders
- Jan Tichý
- Klárka Tůmová
- Tomáš Gayer
- Petr Omelka
- Marek Valíček
- Ivan Dřínek