Na křídlech myšlenek

Také jsi můj čtenáři zažil ten pocit, který převrací dosud poznané? Třeba znalost míst, o kterých si člověk myslel, že je zná dokonale. A pak stačí málo a dosavadní poznání se změní. Myšlenka, obraz či informace.

V poslední době prožívám dny, kdy se mě podivně propojují rozdílné myšlenky, spojující se do zvláštní tajenky či rébusu. Neuspořádaně poletující kolem mě a neustále vybízí k napsání textu, který je všechny spojí a tajenku rozluští.
Jenže, všechny ty myšlenky ne a ne uspořádat.
A ony si poletují jak hejna ptáků a provokativně křičí: napiš o nás, napiš o nás!!!!
Jenže o čem a jak to vlastně napsat?  
Cítím však, že je protíná spojnice definovaná symboly. A já koukám na pořízené fotografie z dneška a z minulosti. I když je uspořádám do přehledné pohlednice, zdráhají se s odpovědí, co mě tím chtějí říci.

Co však všechny ty symboly ukazují?

Postavená zeď obepínající park zbarvený paletou podzimních barev. Snad symbol staveb z minulosti?
Pohledy do vnitřních prostor staré stavby rozsáhlého areálu, dvora s hospodářským zázemím, letohrádku a geometricky uspořádanou zahradu.
Papír s textem s perem z křídla ptáka. Je to snad symbol zachycujícím osud nějakého člověka?

Představte si třeba člověka, který se narodil v roce 1677 jako syn pražského kameníka. Narodí se však tělesně postižený  - na část těla ochrnutý a chromý. Jaký asi mohl být jeho osud? Měl vůbec šanci zapsat se do historie?

Ve všech těch myšlenkách zjevují se i různá jména: Kilián Ignác Dientzenhofer?, Jean Battista Mathey, Giovanni Battista Alliprandi, František Maxmilián Kaňka, Carlo Lurago, Giovanni Domenico Orsi, Francesco Caratti, Jan Blažej Santini-Aichel.
Jména zahalená oparem minulosti, ?upadající do zapomnění.
Přesto však si myslím, že zde jde o nesmrtelné lidské příběhy. Jsou totiž vytesány do monumentálních staveb, nad kterými se tak tají dech.

Pojďme se na chvíli vrátit k onomu tělesně postiženému chlapci, kterému nejspíše v dětství nedával nikdo velkou šanci.
Chlapci, který se nesmazatelně podepsal pod architektonicky nádherná díla, mezi které bezesporu patří  Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u města Žďár nad Sázavou, Zámek Karlova Koruna, kostel v Kladrubech, Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory, Chrám Jména Panny Marie ve Křtinách, Klášter Plasy a řada dalších. Ten postižený chlapec se jmenoval Jan Blažej Santini-Aichel.

Barokní srdce Evropy….

To nejsou jen náhodně vybraná slova. Právě naopak.

Kolik památek ve slohu baroka nalezneme na různých místech naší země? Kláštery, zámky, kostely, města, venkov, zahrady a komponované krajiny. A právě všechny ty symboly, které se mě vsunuly do myšlenek tvoří onu spojnici, výsledek tajenky a rébusu – barokní stavby.

Kolik jsem jich za svůj život navštívil…. a přesto úplně nepoznal.
A ve chvíli, kdy sepisuji jednotlivá slova mého dnešního příběhu, uvědomuji si další důvod symbolu pera z křídla ptáků. Není to jen pro sepisování textů v tehdejší době.
V těch křídlech je i smysl poznání. Měl jsem si to vlastně uvědomit dříve. 
To když jsem poprvé viděl nádherně zpracovaný několikadílný dokument České televize Barokní srdce Evropy. Jeho tvůrci dokázali tento tematicky zaměřený dokument zpracovat do nejmenšího detailu. 
Ukazují dílo, díky kterému si divák uvědomí, kolik nádherných staveb zde jmenovaní architekti vybudovali. A nejen to, oni nám tvůrci ty nádherné stavby, města, venkov, zahrady a krajinu nabídli z ptačí perspektivy.

Pohled z výšky…..

při sledování dokumentu jsem si kladl otázku, jak oni mistři, žijící ve své době, dokázali takové stavby navrhnout. Tu vyváženost, malebnost a krásu, kterou sami neměli možnost vidět právě z výšky.

Pohled z výšky....
je vlastně tajuplný, optimistický a moudrý. Vždyť při pohledu z výšky člověk pocítí svou dovednost sestrojit stroje, které nám ten zvláštní pohled nabídnou. Pohled, při kterém by si měl člověk uvědomit i svou malost a smrtelnost. Ale i pochopit, že mnohdy zdánlivě velké problémy, jsou z pohledu ptačí perspektivy, ve své podstatě malicherné a nicotné.

Pokud jste snad onen dokument neviděli, přikládám odkaz i se svým doporučením.
Všechny díly poutavého vyprávění naleznete zde: 

Epilog:

Jednou ze staveb, která byla v dokumentu zmíněna, je Valdštejnská lodžie, kterou jsem navštívil. A  tak přikládám malou galerii  monumentální stavby. 

Valdštejnská lodžie