Taková obyčejná věc…..

takové obyčejné nic. Nic, kterého ho je všude kolem nás tolik. Při našem putování je tak obyčejnou věcí, kterou ani  kolikrát nevnímáme.

To zdánlivé nic má však jméno. Má i své chování – krásné i strašlivé.
Umí potěšit, umí rozdávat život a radost a pomáhá stavět.
Umí i ničit a zabíjet.
Nic, které je nespoutaným živlem a které umí dát najevo svou dominanci.
Nic, jménem voda.

Voda v kapkách deště, v potůčcích, kalužích, říčkách a řekách, mořích a oceánech.
Je ale všudy přítomná v našich očích a slzách.
 

Celé město se může přestěhovat, ale studna ne. Milenci se potkají, uhasí žízeň, založí rodinu a vychovají děti tam, kde je studna. Ale když se jeden z nich rozhodne odejít, studna nemůže jít s ním. A láska, i když je stejně čirá, jako ta voda ve studni, tam zůstane také . Paulo Coelho

Vodu neoceníme, dokud nám nevyschne studna a to platí o všem v životě.
                                                                                Benjamin Franklin

A ta odvrácená tvář dokáže být hrozivá