Tak tuhle příhodu musím napsat
Včera jsem se vydal na nějaké pracovní jednání do Liberce, kde jsem nebyl snad 5 let. Jízda autem byla zajímavá a plná poznání. Už jen proto, jak se nám rozjely ty stavební úpravy a rekonstrukce na našich silnicích. Třeba takové očekávání co mě potká v Hořicích, kdy měl být uzavřený most a o čemž byla i včera reportáž v televizi. Most uzavřený skoro na dva roky, s objízdnou trasou městem, z čehož musí mít radost místní obyvatelé. Na dalších místech mě čekaly další překážky, spojené se semafory či pracovníky stavby. Ale vše bylo poměrně dobré, protože jsem stihl dobu mimo špičku, což bylo poznat odpoledne. Při té jízdě přesvědčil jsem se opět o realitě, tedy o rozdělení osob za volantem na držitele řidičského průkazu a řidiče. On když někdo jede po silnici I. třídy 60 km/hod přilepený na čelním skle a motá se v obou pruzích, řidičem nazvat nelze. Stejně tak, jako sledovat chaos na místě označeném zipováním, či dojezdu stojící kolony na rychlostní silnici, bez puštění výstražných světel. Nejspíše to bylo asi těmi letními teplotami, že lidem to tak nějak ovlivňovalo mozek.
A tak jsem byl rád, když jsem se konečně v podvečer vrátil domů. Co mě překvapilo, byla situace, kdy moje drahá pí Columbová seděla zamyšleně u stolu v kuchyni, před sebou nějaký papír a tužku. Byl jsem poněkud hladový a měl jsem i chuť na domácí kávu, což jsem dal najevo otázkou, co budeme mít dobrého k večeři a zda bych mohl poprosit o kávu, aby mě po poměrně náročném dnu trošku postavila na nohy. I ta odpověď byla jak z poněkud jiné planety, tedy v tom, že se mi dostalo odpovědi o tom, že k večeři je zbytek polévky. Naštěstí pro mě, vstala a mou oblíbenou kávu mi udělala. Usedl jsem tedy ke stolu, popíjel kávu a dál zkoumal, co že se to děje. Myslím tím, co se děje nejen na papíře, ale především v hlavě pí Columbové. Pohledem na papír viděl jsem jakési prapodivné klikyháky, které stejně nic neříkají nikomu, ani autorovi a vznikají tak nějak samovolně, vyvolány okolnostmi a prostředím, kde se člověk zrovna vyskytuje. Sám to znám z některých porad, obzvláště, když nějaký teoretik, praxí nepolíbený rozdává rozumy. Nedalo mi to a musel jsem se zeptat: Miláčku, copak děláš? Přemýšlím o něčem a nemohu na nic přijít, zazněla odpověď. Snažím se býti mužem činů a to vyžaduje aktivitu jednoznačnou reakcí ve větě a mohu ti nějak pomoci či poradit?
Přemýšlím, jak se píše velké písmeno „el“, pronesla Columbová zamyšleně. Velké el? Odpověděl jsem okamžitě, byť by jistým překvapením, že řeší takovou pitomost, jako je velké el. Samozřejmě mě v hlavě proběhlo, jak se může někdo zabývat takovými pitomostmi, když já jsem rád, že jsem z toho výletové chaosu dorazil domů. To je přeci úplně jednoduchý, to el se přeci píše takhle a hrdinně jsem napsal el. Ale já nemyslela malé el, myslela jsem velké el, odvětila drahá polovička. Vzal jsem si tedy zpět papír a tužku, přiložil kuličku na bílé místo papíru a začal … ale co? Klikyháky. Ač jsem přemýšlel, jak jsem přemýšlel, nemohl jsem na to přijít. Dokonce to dopadlo tak, že jsem musel na internet a strýčkem Googlem ono písmeno vyhledat.
To je ale hlupák, pomyslí si o mě nejeden čtenář. Ale já to prostě nevěděl. A když o tom tak přemýšlím, zjišťuji, jak vlastně nenápadně a nepozorovaně jsem se vlastně stal jistým druhem analfabeta, co díky zvyku psaní na stroji či počítači už ani neví, jak se napíše psacím velké L.
Nejspíše navštívím papírnictví a nakoupím sešity pro prvňáčky, aby se vzdělal a pro příště věděl. Na tom však je vlastně humorný, jak mnohdy řešíme velký věci, a přitom nezvládáme tak malý věci, jako je třeba to psací velký el.
A jak jste na tom Vy, moji milí čtenáři?
Pavel Vrba
Příběh matky - když historie promluví
kolikrát jsme se každý z nás pozastavili u historického pomníku připomínající desítky či stovky let události nebo život jednoho z mnoha lidí. Může takový historický milník vydat po dlouhé době svědectví?
Pavel Vrba
Někdo autem, někdo vlakem
a já odhaloval krásy naší vlasti ....na kole. Po mnoha letech (nejspíš jsem se musel zbláznit) vyrazil jsem poznávat vybudované cyklostezky spojující Hradec Králové a jedno místo, které jako hádanku nechávám čtenáři na tobě.
Pavel Vrba
Když se prolne krajina s osudovými okamžiky
a člověku v hlavě myšlenky poletují. A nedají pokoj, neuspořádané písmenka a slova, která tvoří nejasné věty. A v tom chaosu myšlenek objeví se výzva, co by poselství slov do paměti vyrytá.
Pavel Vrba
Sezóna v plném proudu. Zkusme nebýt krátkozrakými hlupáky
Společností hýbe téma války na Ukrajině. Rozkolísaná ekonomika, inflace, rostoucí ceny energií, potravin a nedostatek zboží ve stavebnictví. Jenže, bez ohledu na to, nám vedle toho běží každodenní obyčejný život.
Pavel Vrba
Kaleidoskop obrazů minulosti prolínající se do dnešních dnů
a zcela jiný a mnohem intenzivnější prožitek ze sobotní vzpomínkové akce, spojené s historickými událostmi. Prožitek zbavený falešně naivních růžových brýlí a hodnot diktovaných diktátem bohapusté totality jménem konzumismus.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Jestli Rusko prolomí frontu, můžeme na Ukrajinu vyslat vojáky, zopakoval Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek...
Bezpečnostní úřad má nového šéfa. Čuřín chce víc digitalizace a méně prověrek
V Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ) je podle nového šéfa Jana Čuřína prostor pro digitalizaci a...
POLITICKÝ DIÁŘ: O falešné hře Evropana Fialy a štoku navíc
Premium O tom, jak se za deset let změnil názor Petra Fialy na Evropskou unii či o debatě k důchodové...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, policie ničí barikády a zatýká
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Prodej chalupy, 380 m2, Lnáře
Lnáře - Zahorčice, okres Strakonice
2 980 000 Kč
- Počet článků 811
- Celková karma 25,05
- Průměrná čtenost 716x
"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “. Marcus Aurelius
"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."
Abraham Lincoln
Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde : https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com
Seznam rubrik
- Foto - krásy kolem nás
- Společnost
- 1866 v souvislostech
- O těch lidských obavách
- Pokus o fejeton a nadsázku
- O kultuře a umění
- Osobní
- (V)očima diváka
- Ty věci.
- Takové jedno dlouhé povídání.
- Nezařazené
- Foto - motorismus
- Články o motorismu
Oblíbené blogy
- Dana Tenzer
- Jaromír Šiša
- Jitka Štanclová
- Jana Májová
- Kamila Branna
- Soňa Pražáková
- Zuzka Součková
- Jaroslav Chudáček
- Práce záchranářů
- Roman Enders
- Jan Tichý
- Klárka Tůmová
- Tomáš Gayer
- Petr Omelka
- Marek Valíček
- Ivan Dřínek