Tak mě zase chytil absťák....

a marně přemýšlím, zda-li je to léčitelné nebo ne. Poslední dny prožité v ataku vánočních svátků, návštěv a různých pamlsků neodmyslitelně patřících právě k době adventu. Všude se to třpytí, bliká a já.....

prostě narovinu řeknu : dostal jsem absťák. To je ta neodolatelná touha po něčem, co má člověk rád a když to nemá, tak trpí. Někdo po alkoholu, někdo po drogách, někdo po nákupech, po politických komentářích, mravním kázání....
Prostě každej má absťák na něco.

No jo, ale po čem jsem měl ten dnešní absťák já?
Přijdete na to?

 Fotografie s velkým rozlišením naleznete po najetí myší s označením " Obrázek se po kliknutí otevře v plném rozlišení "

 No jo, ale co je vlastně ten můj osobní absťák? No přeci...

 A ty nádherné detaily, které kouzlí sama příroda...

A po tomto mém škobrtání jsem se vydal na cestu zpět. A když tak projíždím tou civilizací, narážím na něco, co souvisí s tím mým absťákem...

Tak co přátelé, přišli jste na to?

Ne, sníh to není i když právě ta dnešní nadílka mi  radost udělala....

 Tak dobrá, ještě jedna nápověda:

A snad na samotný závěr, když tady máme zase tu "sněhovou katastrofu" , přátelé nevěřte všemu, co kde hlásají. Zrovna nedávno jsem slyšel dobrou hlášku, se kterou se s Vámi podělím :

Ve zprávách říkali,
že každý kdo vyrazí na cesty v tomto počasí,
by měl mít sebou řetězy, lopatu, deku, rozmrazovač,
tažné lano, baterku, hever
a náhradní kolo.
No, vypadal jsem ráno ve vlaku,
jako idiot.