Poděkování, aneb když má člověk přátele

Tento netradiční blog věnuji jako poděkování všem přátelům, kolegům blogerům a čtenářům, kteří mě v těžkých chvílích pochopili a povzbudili. Někdy jsem žil v pocitu, že se vytrácí lidskost, přátelství a člověčenství. Není tomu tak.

Přátelé, nevím jak vyjádřit to, jak si vážím,  jak jste mi v uplynulých dnech vyjadřovali podporu, pomoc a pochopení. Nevím jak to napsat , mohu jen : MOC A MOC VÁM DĚKUJI.

Jinak vše už je mnohem lepší, jen si teď budeme lízat rány. Moc na Vás všechny myslím, a přej Vám všem a Vašim blízkým jen to dobré a krásné.

A zcela veřejně před Vámi smekám.
A své pocity mohu vyjádřit jen tím, že temná místa, nemohou zastavit slunce......