Osudové průsečíky a hledání odpovědí?
Před několika dny jsem narazil na dva internetové odkazy. Oba, aniž bych tušil proč, mě natolik zaujaly, že jsem si je prostě musel pustit několikrát. A to jen proto, abych si v plné síle uvědomil obsah jejich poselství.
A když o tom všem chci napsat, těžce hledám slova, kterými popsat o co jde. Vědom si i skutečnosti, že kdo nebude ochoten, věnovat svůj čas vyslechnutí těmto zamyšlením, stejně nepochopí, o čem bych vlastně psal.
Říká se,
že žijeme v moderní
a civilizované době.
Říká se, že se máme dobře.
Neříká se, jestli jsme šťastní.
Neříká se, jak rozpoznáme pravdu a lež.
Neříká se, jak poznat skutečnost.
od čehosi, jako je fata morgána,
co by odlesk od skla,
jednoho škodolibého zrcadla
falešnosti.
A díky tomu všemu, přemýšlím o sobě a i o nás. O optice naše vnímání okolí. O naší zahleděnosti do pomíjivé představy naší prožívané současnosti. Našich získaných pozicích, spojených s dosaženými funkcemi. A možná i s jistou nadřazeností a totální absencí pokory.
O dělení společnosti, okulárem zkřivené optiky – my jsme někdo, oni jsou jen ti neschopní. A z úst se nám derou slova hlouposti, třeba že se líp měli učit.
Kolikrát jsem jen slyšel prostoduchá slova některých kravaťáků, z bank, či úřadů. Adresovaných lidem, oděných do montérek, či obutých do ušpiněné a zablácené obuvi. A ten namyšlený a hloupý kravaťák, si ani nepřipustí, že život, je tak strašně nevyzpytatelný. Stačí kousek ledu na silnici, či jen zhoršený zdravotní stav a to co bylo, už prostě není a mnohé vily s přívěskem hypotéky se změní v prokletí.
Každý z nás, aniž to vnímá, potřebuje všechny, ty, kteří se nevejdou do běžného pohledu naší každodenní reality.
Natož, aby nás třeba napadlo, v jakých podmínkách a za jaké platy nám vytváří naše vlastní pohodlí.
Druhou nejčastější otázkou je, kde pracuješ. O práci se nejčastěji mluví z pozice těch úspěšných. Ještě nedávno, jsme lidi, kteří nebyli spokojeni se svou prací, jako kverulanty, jako kdo neuspěl… a taky trochu po zásluze říká, že má dělat u pásu… nebo se má přestěhovat. Mnozí lidé pracují, a přesto nedokáží uživit své rodiny. V české republice se 80% lidí pohybuje na úrovni minimální mzdy až 45 000 Kč, což vytváří rovnostářskou společnost a defakto jsme téměř všichni chudí. „Lidé často chtějí mít pouze práci, která jim zajistí důstojné bydlení. Nemohou si koupit to důležité. Dokumentem o nejhorších zaměstnáních v ČR jsme chtěli lidem vrátit trochu důstojnost,“ tvrdí ve Výzvě Renaty Kalenské. Podle Rychlíkové je důležité se na svět dívat i pohledem lidí, kteří mají každý den existenční problémy. České republice podle ní chybí vize i obránce lidí, kteří zažívají takové starosti. Převzato zde:
Přemýšlím, zda lze vůbec ještě něco napsat.
Obávám se, že nikoliv.
Snad jen, že k vlastnímu úsudku a pohledu, si každý musí najít cestu sám. Jediného, co mohu udělat já, je dát sem ony odkazy, ve kterých je vše:
Hranice práce: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10408111009-cesky-zurnal/216562262600002-hranice-prace/
Téměř všichni jsme chudí: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/temer-vsichni-jsme-chudi-u-nas-dostanete-za-praci-dvanact-tisic-v-nemecku-ctyricet-rika-dokumentaristka-apolena-rychlikova-44012?seq-no=5&dop-ab-variant=&source=clanky-home
Pavel Vrba
Minuta ticha skončila
a já přemýšlím, jak vyjádřit obrovský smutek, který musel zasáhnout každého člověka. Slova se hledají velmi těžce. Navíc, když ne vždy dokáží v obrovské bolesti jakkoliv pomoci.
Pavel Vrba
Za pár dnů je tady Štědrý den
a s ním spojené svátky. A já si tuto dobu prostě užiju. Nic na tom nezmění ani tragikomická představení politiky a jiné jak je dnes moderní používat, šíření blbé nálady.
Pavel Vrba
Necháš ty moje ponožky?
zvolal jsem přísným hlasem. Člověk přeci jen tak nemůže tolerovat nekázeň a snahu o získání nadvlády u rodinného krbu. Navíc když to zabolí bolestí mnohem menší, než je bolest v srdci.
Pavel Vrba
Kde ani prezident nepomůže
stejně jako Tomio či jakýkoliv jiný populista. Jsou to tisíce okamžiků běžného života. Třeba prožití víkendu a chystání oběda. Tedy doba, která startuje klasickou otázkou: Co si uvaříme k obědu?
Pavel Vrba
Dokonáno jest a já otevřel deníček
Právě se uzavřely volební místnosti a stovky členů volebních komisí budou sčítat hlasy. Věřím, že spousta lidí bude netrpělivě čekat, zda zvítězí ten jejich kandidát. Odvolil jsem. A jsem rád, že tato nechutná doba skončí. Snad.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Poslanci se rozhodli umožnit prodej některých lehčích drog dospělým
Dospělí si v Česku budou moci koupit lehké drogy jako HHC, kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC,...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Na Česko loni útočili ruští hackeři. Nechte toho, vyzval je Černínský palác
Za loňskými útoky na českou internetovou infrastrukturu stáli ruští hackeři, uvedlo ministerstvo...
Garáž vedle už hořela, nemocného penzistu s kyslíkem zachránili policisté
Špatně pohyblivého sedmdesátníka zachránila v úterý během dvou minut z hořícího domu na...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 811
- Celková karma 25,05
- Průměrná čtenost 716x
"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “. Marcus Aurelius
"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."
Abraham Lincoln
Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde : https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com
Seznam rubrik
- Foto - krásy kolem nás
- Společnost
- 1866 v souvislostech
- O těch lidských obavách
- Pokus o fejeton a nadsázku
- O kultuře a umění
- Osobní
- (V)očima diváka
- Ty věci.
- Takové jedno dlouhé povídání.
- Nezařazené
- Foto - motorismus
- Články o motorismu
Oblíbené blogy
- Dana Tenzer
- Jaromír Šiša
- Jitka Štanclová
- Jana Májová
- Kamila Branna
- Soňa Pražáková
- Zuzka Součková
- Jaroslav Chudáček
- Práce záchranářů
- Roman Enders
- Jan Tichý
- Klárka Tůmová
- Tomáš Gayer
- Petr Omelka
- Marek Valíček
- Ivan Dřínek