O vodě, krásných hrdých dámách a naší lidské pošetilosti.......

Naše země je plná krásných míst, přesto někdy trvá je odhalit. I já měl nedávno možnost navštívit místo, o kterém jsem neměl vůbec potuchy. A právě proto si říkám, jak jsem pošetilý, protože jsem si myslel, že mám přehled.

No nemám, protože kdybych měl, tak vím, že v malebném prostředí Chrudimska  a na středním toku malebné říčky Doubravy najdeme obec Pařížov. Dominantou této obce není jen původně románský kostel sv. Máří Magdalény z konce 12. století, ale v blízkosti i nádherné vodní dílo, pojmenované podle této obce, které je navíc zapsáno jako technická památka. Ony vůbec ty přehrady jsou jako hrdé dámy.......
 

Voda je nejměkčí a nejslabší bytí na světě, v překonávání tvrdého a silného je však neporazitelná a není jí na světě rovno. Voda je dobro; přináší užitek všem a nesoupeří. Přebývá na nejnižších místech, jimiž všichni pohrdají.                                                                                                          Lao-c’,     z knihy Tao-te-ťing

Podle dostupných informací probíhala výstavba tohoto díla v roce 1910 – 1913, vynucené velkými povodněmi z let 1885, 1888 a 1897. Výstavbu provádělo 500 dělníků a k výstavbě bylo použito celkem 35000 m3 rulového kamene z nedalekého lomu. Dále zde bylo spotřebováno 310 vagónů labského písku a 460 vagónů cementu, vše včetně dalšího zařízení s náklady ve výši 1,5 mil. rakouských korun.
Hráz má dvě výpusti o průměru 800 mm. Z návodní strany mají šupátkové uzávěry a na vzdušné straně byly původní šupátkové uzávěry nahrazeny při stavbě elektrárny klapkami o stejné světlosti. Přesto, že mají obě výpusti stejnou světlost délka potrubí způsobuje, že levá má kapacitu 4,5 m3/s a pravá 6,9 m3/s. Obě potrubí ústí do vývaru. Šupátkové uzávěry jsou ovládány ze šupátkových věží a provozní uzávěry z obslužných domků postavených na vzdušné straně hráze. Hladina mohla být regulována pomocí dalších třech potrubí o světlosti 800 mm, které byly umístěny v obtokové štole (potrubí je zimovištěm netopýra černého a lokalita je pod záštitou Natury 2000). Štola je klenbová 3 x 4,5 m, má délku 142 m a spád 6 promile. Při maximálním nadržení byla její kapacita 23,5 m3/s. Původní 3 potrubí byly v roce 2005 vyměněny za dvě o průměru 1200 mm. Jsou opatřena provozními segmentovými uzávěry a při maximální hladině je celková kapacita obou výpustí 33,14 m3/s.
V roce 1997 během červencových povodní tekla voda přes přelivy hráze 1 den 17 hodin a 55 minut a nádrží proteklo přibližně 30 mil. m3 vody. Za celý červenec 1997 proteklo hrází 50 mil. m3, což je běžný průtok za rok. Na hrázi vznikly pouze drobné škody.  Čerpáno zde : 

Je velice nesnadné si představit, že území, která jsou ohrožována záplavami a vystavena účinkům vodních toků, přesto vysychají… Procházíme-li takovými krajinami, nemůžeme se ubránit dojmu, že příroda odsoudila k neplodnosti a zániku tyto podivuhodné, ale otřesné pouště; je těžké uvěřit, že kdysi byly, a kdyby nebylo lidského třeštění, byly by dosud obdařeny vším bohatstvím, které příroda dala těm, kterým nejvíce přála.                                  G. P. Marsh: Man and Nature

Originalita této přehrady je i v přístupu na samotnou přehradu. Je totiž možná jen s vědomím a doprovodem pana hrázného. A musím říci, že je to tak dobře. Celý areál byl v době mé návštěvy podobný zámecké zahradě. Udržovaný trávník, různé ozdoby a především všude vládl pořádek.

Celé město se může přestěhovat, ale studna ne. Milenci se potkají, uhasí žízeň, založí rodinu a vychovají děti tam, kde je studna. Ale když se jeden z nich rozhodne odejít, studna nemůže jít s ním. A láska, i když je stejně čirá, jako ta voda ve studni, tam zůstane také.      Paulo Coelho

A přiznám se, že mě návštěva tohoto vodního díla uchvátila.
A tak se s Vámi přátelé, rád podělím o krásy tohoto místa.

vodní plochy

Voda je nejměkčí a nejslabší bytí na světě, v překonávání tvrdého a silného je však neporazitelná a není jí na světě rovno. Voda je dobro; přináší užitek všem a nesoupeří. Přebývá na nejnižších místech, jimiž všichni pohrdají.                                                                                                                        Lao-c’, z knihy Tao-te-ťing

Epilog:

Dnes je 30. června, poslední zvonění pro školáky, vysvědčení a hurá na prázdniny a dovolené. Nezbývá tedy nic jiného, než popřát Vám všem štastné cesty do míst odpočinku a ještě krásnější návraty domů, obohacené těmi nejúžasnějšími zážitky z krásných míst. Ale i v těchto chvílích mějme na paměti, že opatrnosti není nikdy dost a že se vždycky a všude může objevit blb, který nám bude chtít tu pohodu narušit. A je jedno, zda-li se najde za volantem, v kempu nebo kdekoliv jinde. Přátelé, užívejte si plnými doušky každý prázdninový den.

K této přehradě se vážou i dva předcházející blogy.
Naleznete je   zde :   a   zde: