Na návštěvě u babičky, aneb ohlédnutí za dovolenkovým škobrtáním.

Doba dovolených je za námi a já  tak nějak rekapituluji všechny ty své dovolenková škobrtání do kterých patří i návštěva blízkých. Třeba babičky.  

Letos již po druhé zavítal jsem k té své babičce. No někdo řekne, že nejsem dobrým vnukem, někdo řekne proč tolikrát, když je tam vše stejné.
Jenže nikdy to není stejné, vždy tam najdu něco nového a zajímavého. A je to tak dobře. Přespříliš často kolem sebe slýchám, jak musíme objevovat krásy v cizině. A přitom nevíme, co máme za domem.

Je to jako se vším, vždy je něco jiného a nového, někdy je i všechno jinak.

Kolem babičky je vždy živo, spousta návštěv a dovádění.

Někdy se zde objeví i mladé princezny

a nebo i princové

A čas tak plyne, jako voda a nezastaví ho ani stavidla ...

ale nám naštěstí zůstávají moudra, jen je vnímat a snažit se je uplatňovat