Uplynulé dny, kdy naše zem hostila příslušníky americké armády jsou za námi. Jsou za námi i mnohá horlivá prohlášení jedné či druhé strany a především mnohé vyhrocené diskuse rozdělující naši společnost. A především je za námi ta obrovská hysterie, vyhrocená všemi těmi sdělovacími prostředky, které v mnohém čtenáři či divákovi vyvolávaly falešný dojem, že průjezd tohoto konvoje byl něčím naprosto ojedinělým a vzácným.
Všechny ty průzkumy vypovídající o sympatiích příslušníkům konvoje americké armády "Dragoon Ride" konstatovaly, že pomalu 80% občanů ČR podporovalo průjezd konvoje naší zemí. Tisíce lidí mávající, vítající a podporující přítomnost vojáků americké armády v naší zemi jednoznačně ukazovalo na to, že zde máme spojence, plně si uvědomujeme naše závazky, které vyplývají z našeho členství v NATO.
Zároveň se nepotvrdilo, že by zde převažovala skupina odpůrců konvoje a vůbec našeho členství v NATO.
No není to krásné?
Jenže i přes všechny ty čísla a davy a davové psychózy mě ze všeho zůstala taková nějaká pachuť v ústech. Prostě je ve mně pocit, že naše zem je v podstatě tak nějak hloupá a hlavně falešná.
Zdá se Vám to jako tvrdé a nespravedlivé konstatování?
A máte pravdu, je.
Rok 2014 a především měsíc červenec byl pro mě tragickým obdobím, neboť během jednoho jediného dne přišla řada z nás o 5 kamarádů, kolegů, manželů, otců .......
Během těchto smutných dnů probíhala napříč společností obrovská vlna útoků, urážek a neúcty. Společenská žumpa vydávající zatuchající a hnilobně páchnoucí závan naprosté ignorace a hlouposti.
Kde byla ta skupina 80% vítajících a uvědomělých spoluobčanů?
Několikrát do roka jedou naše jednotky Armády ČR po komunikacích. Mnohdy doprovázeny všelijakou kritikou v mediálních prostředcích, internetových diskusích či stížnostech adresovaných velení Armády ČR.
Kde je ta skupina 80% vítajících a uvědomělých spoluobčanů?
Před několika týdny se díky nutnosti novelizace branných zákonů napříč společností rozjela neskutečná diskuse o zbytečnosti armády a diskuse na téma, proč by měly být odvody pomalu s konstatováním, že na co máme armádu, vždyť nám nic nehrozí.
Kde je ta skupina 80% vítajících a uvědomělých spoluobčanů?
Při průjezdu konvoje bylo slyšet všelijaké hlásání od řady politických špiček, které se předháněly v komentářích a podporách vojenského konvoje.
Proč mám pocit, že pro tu naší za posledních několik let vůbec nic neudělali a spíše armádu brali jako instituci, kde je možné nejvíce a nejjednodušeji ušetřit.
Ještě se divíte mé divné pachuti v ústech?
Musíme být stejně hrdí jako národ na vlastní armádu a na vojáky v ní sloužící. V misích prokazují vynikající výsledky a jejich práce je našimi spojenci vysoce hodnocena. A ať chceme nebo nechceme oni reprezentují nás, naši zemi. A dělají to, promiňte "sakra dobře".
A otázka na samotný závěr?
Myslíte si, že je nějaký rozdíl mezi českým a americkým vojákem?
