Když udeří vedra...

Tak k nám přišla vedra. Každý rok jsem na ně připraven, jen letos zásahem vyšší moci jsem musel vše odložit.

Již před spoustou let stali jsme se majiteli soukromého koupaliště. No koupaliště, prostě mít po ruce bazén, do kterého prostě člověk vleze, kdy chce a jak chce. Možná jistá sobeckost, ale nějak se mi nechce navštěvovat ty veřejné plovárny či písáky, které z idividuality dělají natlačenou sardinku do plechovky. No a ono co si budem povídat, kdo ví jací lidé vůbec do té vody chodí a kdo ví co tam vypouštějí.
Naše bazénové začátky byly v gumáku, prostě takový ten bazén, u kterého člověk nejdříve nafoukl límec a pak teprve mohl napouštět vodu. No a když se v něm plavalo podivně se to celé kymácelo. No a kdo je rovněž bazénista, jistě zná tu prapodivnou alchymii - filtrace, PH a dezinfekce.
Filtrace, jo to se k bazénu dodávaly takový ty kartuše, u kterých jsem dosud nepochopil, jak to mělo fungovat.
Pak se objevila ona...
                                  .......písková filtrace, která je prostě dokonalá.
No a letos, hned jak to bylo možné, začal jsem zprovozňovat ten náš bazén. No spíše bazén senior, protože dosáhl věku 10 let.
A tak pěkně vyčistit po zimních nánosech, pospojovat všechny ty podivné hadice a už začít napouštět. Od loňského roku navíc poněkud napnutý, neboť na jednom místě v plechovém plášti objevila se zlověstná koroze.
Jako kutil matér, vymyslel jsem řešení, které když to půjde, letošní seónu zachráním.
Napouštím a napouštím a najednou se mi z bazénu voda valí. Prostě u bazénu došlo k úmrtí.

Po chvilce věnované památce a rodiné poradě je rozhodnuto. Prostě bude bazén nový. A tak do jedné prodejny zakoupit bazén nový.  No a ještě jedna objednávka, ač jsem kutil, ona ta stavba bazénu není nic jednoduchého. A životem již poučen, člověk by měl dělat to,  co umí, v čem má praxi a čemu rozumí. A jako stavba bazénu, patří opravdu profíkům. No jo, jenže doba dodávky je tak nejdříve za 3 týdny.
A také je potřeba starý vytěžit, upravit podloží..... a vzhledem k mému času, alespoň mám rezervu. No rezervu, dělal jsem to na poslední chvíli, venku zrovna slunce pálí a tak to bude k uzoufání.
Ale co jdeme do toho.
Starý bazén ze země uvolnit...

Mezi tím vodu vypustit a především starou fólii ze vnitřku vytěžit.
Kdo ví, co je vlastně po 10 letech s podložím.
A že to bylo zděšení.......
 

No a teď ještě to plechování

Pěkne podloží upravit
 

Ale co s tím plechem nepotřebným. No co Vám budu povídat, už z posledních sil mi zbývá jedině plech rozřezat.

V dohodnutý termín odborníci dorazí a šlo jim to jako po drátku.
Pěkně vše rozložit

A to rozložení a natažení fólie , no není to v žádném případě legrace.

Ale když se podaří, je možné vodu i napustit...

No co Vám mám povídat, už se těším, až se v něm ponořím.

A co dodat k tomu, že jsem v tomto případě práci přenechal těm, co to umí?

On totiž každej den je dobrej den, protože ona podstata světa je v tomdletom světě, on člověk má bejt tím, co je, a ne se drápat po tom - bejt ňákým svým vysněným symbolem.   Jan Werich