Jednou bych se chtěl mít jako....

můj pejsek. A jak vy - neříkáte to také? Kolik let, měsíců ,týdnů a dnů s námi prožívají prakticky vše. Chvíle veselé i smutné, sdílejí s námi když se veselíme, ale snášejís  námi i ty dny, kdy smutníme. Jsou s námi prakticky všude. A mnohdy člověk zjistí, že na rozdíl od lidí, jsou mnohem lepší zvířata - bez falše, přetvářky a gaunerství.

Přicházející jarní počasí startuje sezónu všech těch venkovních prací a údržby domu. První hřejivé parsky slunce, přípravy záhonků, jarní údržba trávníku, výlety do probouzející se přírody a spolu s námi naši členové rodiny  - ti naši čtyřnozí mazlíčci.
Je úplně jedno,  jestli to jsou pejsci nebo kočky. 
No a když pracuje páníček, pracují i oni.  No jasně, pracují po svém, ale pracují. Musí dobře vidět na páníčka, doprovázet ho  a tu a tam  vynucovat si jeho pozornost.
A hlavně, něco do toho žaludku, napít se a šmejdit po venku. No může se pak člověk divit, že i je přepadne únava?

A tak jsem cosi tvořil....

a moji pejskové tvořili také. Třeba Kleopatra, která  v zachycené pozici nejspíše netrpělivě očekává oslavu svých blížících se 18. narozenin. No bodejť by ne, když se má tak dobře a je o ni dobře postaráno.

A tak nenápadně oskenuje co se to děje...

a když o nic nejde, zase si lehne ....

Nakonec proč ne, i já jsem se po celém dnu rozhodl chvilku relaxovat. No a může to pak člověk i těm upracovaným pejskům odpírat? Celý den makali s páníčkem. Sledovali, kde se co šustne a hlavně páníček na ně neměl čas a tak je nutné to dohnat.

A zbytek rodiny chystá pro pracanty nějaké ty pokrmy.

No a za dobrou práci jsme se patřičně odměnili, pejskům dobré křupky a nám dvounožcům, nějakou tu domácí českou kuchyni.
 

A co si dáme jako dobrou tečku na závěr?
Co třeba takový dobrý a čerstvý domácí větrník, kávička ......
a pocit z dobře udělaného díla.....

Jenže jak zakončit toto pracovně - pejskařské povídání?
Snad jen v kotextu těch všech informací, ve kterých se ani pejsek nevyzná,
pár maličkých vět, které si v posledních dnech často říkám :