Brodím se listím a občas klopýtám a občas se zamyslím

a hledám cesty a cestičky, které mě krásnými místy povedou. Všechny ty podzimní předpovědi, chladná rána a blížící se zima. A já tak vzpomínám na každý prosluněný den, kdy se ještě mohu brodit barevnými listy..... A dnes je pámátný den, ve kterém mnozí vzpomínáme na naše blízké. A i v tento den i na jejich památku by jsme vždy měli přemýšlet, kam jdeme a co je skutečně pokladem......

Pokaždé, když jdu po všech těch cestách a cestičkách, vybírám si další a další směry. Občas se musím i zastavit a položit si otázku: " Proč děláme to či ono. Proč i já ".
Co na těch našich cestách hledáme,
co očekáváme.
Máme své vlastní cíle,
své vlastní hodnoty,
své vlastní limity,
svou vlastní odpovědnost,
své vlastní výhry a pády.
Stále a stále dokola sledujeme cesty....
a na těch cestách zúročujeme své vlastní vidění.
Řada lidí kritizuje naše rozhodnutí
a jen ti moudří, se zeptají, jaké jsme měli možnosti.
Při své vlastní tvorbě,  vsouváme tam sami sebe.
Každodenně škobrtáme a bojujeme.
Někdy se zásadními překážkami,
které se časem změní na malichernosti.
Důležité je, že jdeme stále dál,
důležité je nevzdat se a vstát.
A to i když jsme někdy na kolenou,
to není ostuda,
mnohem horší je ty cesty vzdát.

A tak buďme rádi, že máme před sebou všechny ty cesty a cestičky a když jsme unaveni, najdeme i lavičky.....

tak přátelé, přijměte mé pozvání a pojďte chvíli se mnou, po těch mých vzpomínkových cestách .....

Všude nás provázejí ty cesty a cestičky......

A některé cesty prochází různými místy, třeba i různými otvory, škvírami

A tam, kde člověk projít nemůže, svým umem postaví se přírodě

Kolik asi člověk našlape za den kroků, čím jsme starší tím je to obtížnější. A tak mnohdy  místo odpočinku vyhlížíme

Ale musíme jít dál, vždyť nás čeká ještě mnoho podzimních krás

Cesty, cestičky, mosty, lavičky a padající listí......

A všude lze najít zajímavé detaily

 A také cesty do nebe

 A směry všelijaké

Malá zátiší

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A tato skvělá skladba, jako by mé kroky vede

 

A snad na to naše bloudění, ještě jedno krásné úsloví :

 
Tak ať Vám vždy na cestu svítí slunce a štěstí.

Autor: Pavel Vrba | neděle 2.11.2014 13:29 | karma článku: 15,13 | přečteno: 545x
  • Další články autora

Pavel Vrba

Moji milí bakaláři,

12.2.2024 v 19:00 | Karma: 17,03

Pavel Vrba

Zima není vůbec nudná, naopak

25.1.2024 v 14:00 | Karma: 14,30