Ze všech stran mě bombardují poučky finančních poradců, jak má mladý člověk investovat dynamicky, ve středním věku už má koukat po konzervativnějším způsobu investování a v důchodu pak už má mít všechny peníze v konzervativních produktech kapitálových trhů, nejlépe ve fondech peněžního trhu. S výkonem 1,5-2% ročně. A to mě trochu zatrnulo. To není investiční myšlení.
Uvědomte si jedno. Až půjdete do důchodu, budete muset mít ve fondech nainvestovanou určitou částku. Je jedno jakou, ale měla by být v řádu milionů korun. Jinak je to almužna. Tady cílím na ty z vás, kdo si dávají 400Kč měsíčně do penzijka. To vás omlouvá jen potud, pokud vám tam dalších 800 přidá zaměstnavatel. A stejně je to málo.
Teď nebudu rozebírat, jak dlouho a kolik bych měl šetřit. Faktem je, že člověk, odcházející do důchodu, by měl mít ve fondech milionové částky. A teď odejdu do důchodu a chci, aby mě chodily z fondů nějaké peníze jako renta. Z práce jsem zvyklý na 30.000 výplaty, důchod dostanu nějakých 12.000, tak budu potřebovat 18.000 měsíčně renty.
Vyvstávají dvě otázky. 1) Kolik budu muset mít našetřeno, abych mohl tuhle rentu brát donekonečna? (renta pouze z úroků) 2) Kolik musím mít našetřeno, abych mohl pobirat rentu alespoň 20 let (se spotřebou našetřených peněz - a co pak)
Výpočet provedu s různými zhodnoceními. Zkusím 2% (fondy peněžního trhu), 4% (dluhopisové fondy), 9% (akciové fondy)
Otázka zní, kolk bych musel mít našetřeno na renu 18.000Kč měsíčně jen z úroků a na rentu na 20 let.
Tak to je docela rozdíl, že? Namítnete, že to je "nebezpečné", mít peníze v akciových fondech. Co krize? A co turbulence na trzích?
Máte samozřejmě pravdu. Ale je tu i jiné hledisko. A to je to, že ve fondech máte poměrně velký majetek a ten už může pracovat. Cost Average Effect (efekt průměrování cen) tu funguje na obráceném principu. Čím vyšší je kurz cenného papíru (akcie, podílu ve fondu), tím méně majetku vám zmizí výplatou renty.
Dal jsem si do kalkulačky tento příklad : Nějaký člověk, řekněme pan Clever, se v roce 1975 rozhodl, že si bude dávat do investice cca 180USD (cca 2000Kč), pravidelně, měsíčně. Dělal to až do roku 1994 a pak se rozhodl, že půjde do důchodu. Odstěhoval se do Čech, protože tu měl nějaké zázemí v rodině Chytrých a začal pobírat důchod ve formě renty. Měl našetřeno v přepočtu asi 2.850.000Kč. A chtěl mít rentu 20.000Kč měsíčně. Připomínám, že to se klidně mohlo stát, protože je to modelované na reálných datech fondu Templeton Growth Inc. To je fond světových akcií.
První rok si vybral 240.000Kč. Druhý rok také a v ten moment si vybral všechny peníze, které do toho za svůj investiční život dal. Opravdu to bylo jen v přepočtu 480.000Kč. No ale on si vybíral dál. Až doteď. Vybral si celkem 4.780.000Kč a co je daleko větší sranda, na účtu pořád 3.895.000Kč má a ty mu pracují a vyrábějí rentu dál.
Tady je vše názorně zobrazeno v grafu :
Modrá čára ukazuje fázi pravidelného investování a fázi pravidelného výběru renty. Z tabulky vidíte, že saldo vklad-výběr je 4.300.000Kč. Do mínusu. To je navíc ještě k těm skoro 4 milionům, které tam už pan Clever má. Žlutá čára ukazuje, kolik peněz na účtu pan Clever v daný okamžik měl. A zelená čára ukazuje graf kurzu podílového listu zvoleného fondu (bez měřítka). Všimněte si těch turbulencí. V roce 2000 dotcom krizi technologických společností ještě moc nevidíte, protože u Templetonů se neinvestuje do party nadšených mladých lidí v garáži. Ale hypoteční krizi v roce 2008 už ano. A finanční v roce 2011 také. A teď nakonec tu poslední, co ještě nemá jméno, také.
A peníze pořád přicházejí a účet se nesnižuje, spíše pomalu roste. To je investování. Chcete to také tak? Nebo to chcete jinak? Vše je správně. Pokud to chcete takto nebo hodně podobně, napište mi a já vám ukážu cestu.
Váš Pavel Rudolf
