Když si tak pročítám investiční doporučení různých odborníků na Internetu nebo v tištěné podobě v novinách, říkám si, že by stálo za to se také zeptat skutečných odborníků, těch, co se opravdu věnují nákupu akcií ve velkém a kteří obhospodařují větší množství peněz. Mám na mysli fondové manažery otevřených podílových fondů. Vybral jsem pár zajímavých a pokud chcete vědět, co mi řekli, čtěte dál.
Zkusil jsem se neomezit jen na Čechy a z Čech jsem vybral Jána Hájka, člověka, který se mi jako fondový manažer líbí, protože spravuje jeden z nejúspěšnějších českých investičních fondů ISČS Top Stock. Pak jsem se zeptal Bozidara Kristice, ředitele BNP Paribas Investment Partners Belgium. Dále jsem o odpověď požádal pana Horsta Mathä z Franklin Templeton, Diany Sippel ze společnosti Aberdeen, Claudie Rathmanner z Amundi, Markuse Sevcika z J.P.Morgan a Cateriny Zimmermann ze společnosti Schroders. Tady mě odpověď obzvlášť zajímala, protože Schroders se starají o majetek svým klientům už od roku 1805. Zbývá mi ještě vyzvědět nějaké "indoor information" od Patrika Spiesse, se kterým budu mluvit 18. listopadu. Pak dám vědět. Záměrně neuvádím tituly, protože všichni jich mají víc než dost a znepřehlednilo by to text.
No a co jsem se dozvěděl?
Od pana Jána Hájka jsem získal zajímavý popis strategie, co jsem nezískal, je to "...." co dělá každého fondového manažera jedinečným. Ten "čuch". Ale to nevadí. Samozřejmě pokud se jedná o společnost, o kterou má pan Hájek zájem, dobře si ji proklepne. Investuje do růstových společností a při hodnocení používá pár vzorečků, kde pomocí P/E, P/Sales a dalších ukazatelů dokáže odhadnout, jestli je společnost podhodnocená a jestli navíc vyplácí zajímavou dividendu, pak proč ji nepřijmout do portfolia. Portfolio Top Stock obsahuje 25 společností (dnes 23, dvě další se momentálně testují). Když jsem se ale zeptal pana Hájka, jak k těm 25 společnostem přišel, co bylo tím kritériem výběru, nedokázal mi odpovědět. To je ten "nos". Ta náhoda, která mu například pomohla k investicím do biotechnologických společností, kde si sedl na nějaké konferenci, kde se právě biotechnologické společnosti představovaly vedle "dámy z jedné velké investiční společnosti" a opsal si, které společnosti měla v hledáčku ona. Ukázalo se, že to byla šťastná volba, protože z 12 společností mu čtyři vydělaly přes 1000%, další tři nad 100% a jen dvě se ukázaly jako propadáky, které je třeba včas prodat.
Dalším dotázaným byl pan Horst Mathä z Franklin Templeton. Ten mě seznámil s investiční strategií takto. Franklin Templeton investuje v celém světě. Má 65 kanceláří a týmů, které analyzují společnosti z celého světa a vybírají růstové. Pak jedou do těchto společností na návštěvu a popovídají si s představenstvem, aby zjistily jejich plány a cíle. Projdou se i po firmě, aby si ověřily firemní kulturu a také zjišťují, jaká je dostupnost základních ekonomických dokumentů o firmě a nakolik se zakládají na pravdě. To je důležité zvláště v rozvíjejících a frontier trzích, kde má Franklin Templeton zajímavé a výnosné pozice. Důkladná analýza samozřejmě využívá i ekonomických vzorců a předpokladů růstu. No a pokud do dané firmy Franklin Tepmpleton investuje, nakupuje její akcie na primárním trhu, to znamená, že peníze posílá přímo té dané společnosti, která je pak využije k vývoji nových výrobků, zvýšení cash flow, zvýšení výroby nebo dalším prorůstovým opatřením. Nenakupují akcie na burze. Ve fondech Franklin Templeton bývá od desítek do stovek pozic. Například Templeton Frontier Fund má 83 pozic, Templeton Latin America Fund 43 pozic nebo celosvětový Templeton Growth Fund má 99 pozic.
Kupodivu i ostatní lidé, se kterými jsem mluvil, mě odpověděli podobně. Paní Caterina Zimmermann ze Schroders dokonce osobní návštěvu v investovaných společnostech považuje za jeden z nejdůležitějších momentů. Je třeba se poznat s lidmi, kterým dáváte peníze. Lépe se kterými budete spoluvlastnit firmu.
Markus Sevcik, který přijel s kolegou Georgem Juscsakem, byl zase nadšený z příležitostí v Latinské Americe. Olympiáda upoutává pozornost k tomuto regionu a zejména po olympiádě očekávají velký příliv investic.
I ostatní lidé z těch nejrenomovanějších investičních domů mluvili o způsobu výběru akcií do portfolia podobně. Nemá tedy smysl to tady opakovat. Co jsem tím chtěl ale říci?
Tito lidé mají hluboké znalosti o trzích, investují dlouhou dobu (například pan Ján Hájek to dělá už 18 let, Franklin Templeton 60 let, Schroders 210 let ...) a mají zkušenosti a neprolomitelné know how. Srovnejte to s tím, když vám radí na internetu nebo i osobně někdo, kdo to dělá tři roky a jehož vlastní peníze jsou umístěny někde úplně jinde, než radí vám nebo když vybíráte příležitosti sami. Proto neustále doporučuji investice do otevřených podílových fondů. Protože máte daleko větší jistotu, že se s nimi ještě někdy shledáte a že vám přinesou kýžený zisk a rentu, kterou si budete moci vybírat v důchodu. A do tohoto důchodu někteří nebudou muset až po sedmdesátce, ale mnohdy o mnoho let dřív. Je to jen na vás. Když peníze máte, nemusíte se starat o to, co dostanete od státu.
A nejlepší cesta, jak investovat do otevřených podílových fondů, je na vlastní majetkový účet přímo u zvolené investiční společnosti. Já takový účet mám u Caiac a Franklin Templeton a ta transparentnost všech transakcí je velice uklidňující.
Váš Pavel Rudolf
