Lidé se mě stále více ptají na "novinku" (ono už to pár let funguje), kterou teď vehementně podporují různí dodavatelé produktů a to fondy životního cyklu. Ono je to hezké jméno, které evokuje, že když se to týká mého životního cyklu, tak to musí být určitě správně. Zkusme se podívat, co se v takových fondech životního cyklu bude s vašimi penězi dít.
Proč vlastně vznikly fondy životního cyklu? Stejně jako prací prášky se jmenují každý rok jinak a prostým přidáním jedné drobné komponenty dosáhnete "převratných výsledků" a "naprosté novinky", tak i v rodině otevřených podílových fondů je třeba inovovat. Protože to, co funguje už 130 let a vydělává lidem peníze není dost dobré pro moderního českého člověka.
Jaká myšlenka vedla k vytvoření fondů životního cyklu?
Vychází z toho, že člověk by měl investovat dynamicky, pokud je mladý a do důchodu má daleko. To mě vždycky může vzít čert, když mě mladý člověk řekne, že je konzervativní investor a já mu musím vysvětlovat, že to je v jeho věku hloupý nápad. Dynamicky znamená, že má všechny peníze v akciových fondech. Jak stárne, začíná převažovat bezpečnost před ziskem a proto je třeba majetek postupně z akciových fondů převést do fondů dluhopisových a následně do fondů peněžního trhu. Protože dluhopisové fondy nemají takovou kolísavost a fondy peněžního trhu navíc ani ziskovost. A tyto fondy by měly novému důchodci vyplácet rentu. Převody mezi akciovou a dluhopisovou složkou portfolia se ve fondech životního cyklu dějí automaticky v posledních deseti letech investování vždy 10% portfolia. Tolik filozofie.
Nastává ovšem otázka, která mě z pohledu výnosnosti trápí.
1) Například fond Templeton Global Bond (největší čistě dluhopisový fond na světě - pouze státní dluhopisy) vytvořil od 1.1.2000 dodnes zhodnocení 150%, což je průměrně 8,76% ročně a fond Templeton Growth (jeden z největších akciových fondů - ty nejlepší světové akciové společnosti) vytvořil ve stejném období zisk jen 125%, což je 5,65% ročně. Takže v posledních cca čtrnácti letech bylo určitě výhodnější investovat do dluhopisových fondů.
Pokud bychom brali posledních cca 5 let, tak od 1.7.2009 doteď vytvořil stejný dluhopisový fond 44% zhodnocení oproti 94% zhodnocení ve stejném akciovém fondu. Takže pro posledních 5 let platí, že bylo výhodnější investovat do akciových fondů.
A takto bychom si mohli hrát donekonečna. Co by bylo úplně nejlepší by bylo, pokud budeme brát interval od 1.1.2000 doteď, 13.5.2008, kdy bylo vidět, že to jde do kytek, převést všechny peníze z akcií do dluhopisů a 7.7.2009, kdy se situace obrátila, je převést zase do akcií.
Ukážu to na příkladu. Pokud bych investoval 1.1.2000 10.000USD do fondu Templeton Growth Inc., měl bych v něm 13.5.2008 celkem 18.006USD. Ty bych ten den převedl do fondu Templeton Global Bond. 7.7.2009 bych měl na účtu 19.896USD a ten den bych je převedl zpět do Templeton Growth. Ke dnešnímu dni bych měl na účtu 36.837USD, což je skoro čtyřnásobek majetku, zhodnocení 368%. A takto by se měl chovat aktivně řízený fond.
Takže máme příklad investice jen do akciového fondu nebo jen do dluhopisového fondu a nakonec "menežovaného portfolia" (aktivně řízeného fondu), kde se profíci starají o to, aby byly moje peníze vždy umístěny správně.
Kterou strategii byste vybrali vy?
Abych se vrátil k fondům životního cyklu. Představte si případ, kdy se akciím třeba moc nedaří a například deset nebo patnáct let jdou víceméně "do boku". A dluhopisy rostou. A ve fondu životního cyklu máte své peníze v akciovém fondu. A pak, pár let před důchodem se najednou akciím začne dařit a vy zjišťujete, že místo zisku z toho balíku peněz, který jste tam za ta léta nainvestovali, vám nějaká mašina převede řást podílů z akcií do dluhopisů. A příští rok zase. A další rok stejně. A jen zíráte, jak se vám váž zisk ztrácí.
A druhá věc. Jak je to se zisky. Většina penzijních fondů má v dluhopisové složce malé zisky. Někde kolem tří procent. A z toho vám mají vyplácet rentu? Jo Global Bond od Templetona, to je jiná kategorie. Ale tam se nedostanete, protože vám ho žádný finanční poradce nenabídne. Penzijko je větší jistota, že. A fondy peněžního trhu mají výkonnost do 2% ročně. To je ještě horší.
Příklad. Končně se mi podařilo nashromáždit v majetku 5 milionů korun a nechám si vyplácet rentu. Kolk bude činit renta z dluhopisového fondu, když ji chci vyplácet pouze z úroků? Pro jednoduchost 3% z 5 milionů je 150.000Kč / 12 = 12.500Kč měsíčně. (pro šťouraly, bude to víc, protože si peníze vybírám postupně a zbylé stále pracují, ale ne o moc). A ve fondu peněžního trhu 2% z 5 milionů je 100.000Kč a renta 8.400Kč měsíčně. (poté, co jsem do fondů posílal třeba 5000Kč měsíčně po dobu 25 let (průměrné zhodnocení 9% ročně) nebo 5000Kč měsíčně po dobu 31 let (průměrné zhodnocení 6% ročně)). A není to málo, Antone Pavloviči?
Kdybyste měli svoje peníze v aktivně řízeném fondu, který přesouvá peníze mezi dluhopisovou a akciovou složkou klidně i několikrát za rok a může držet i hotovost a má průměrný výkon okolo 9% i v době, kdy odejdete do důchodu, vaše renta by činila 37.500Kč měsíčně (průměrné zhodnocení 9% ročně). A to už se bavíme o úplně jiných penězích.
Jak to myslí s převody peněz ve fondech životního cyklu firma Conseq nebo Pioneer je vidět na obrázcích. Jsou přímo ze stránek společností. U Consequ máte rok před důchodem všechno v dluhopisech a u Pioneeru 35% v dluhopisech a 65% v peněžním trhu. Proč proboha? To si můžu peníze rovnou šetřit na vkladní knížce. To není investorské přemýšlení.
Jestli chcete využít popsané strategie, udělejte to. Ale pokud budete chtít využít zkušeností těch nejlepších světových správců aktiv a ještě mít svého fondového manažera, který se právě vám bude starat o to, abyste měli dobře zainvestováno, tak to nedělejte a napište mi. Navedu vás. Mail máte v pravém sloupci.
Váš Pavel Rudolf
