Na jaře roku 1990 se Česká národní rada usnesla na vyhlášení státního svátku s názvem Den upálení mistra Jana Husa na den 6. července. Co nám zanechal Jan Hus a proč na něj často nadávám?
Eeská diakritika - išeožýáíéúu
Na začátku bych chtěl upozornit, že jsem z hlediska náboženství
NO PREF a náboženstvím jsem se nikdy nezabýval (nebyl čas) a že blog není vědecká práce.
Jméno Jana Husa se nadprůměrně objevuje v zeměpisných názvech našich měst či obcí. Podle www.mapy.cz existuje nejméně 629 zeměpisných názvů, začínající Husov-.
Jan Hus nám prý zanechal pravdu. Zde můžeme vidět, co je pravda a že pravda je relativní. Jakou pravdu nám zanechal Jan Hus? Zeptejte se náhodného chodce na ulici a uvidíte jeho udivený výraz, zajímá ho pouze to, že má den volna a je naštvaný, že letos o něj přišel.
Jde o to, že za svým názorem si má každý stát i bez ohledu na smrt? To by pak člověk nesměl být v žádném případě politikem, ten musí hlásat pravdu podle toho, co chtějí slyšet jeho voliči. Třeba Winston Churchill prý za svůj život změnil mnohokrát svou politickou stranu a v Praze má dokonce své náměstí. Názory se mění a Jan Hus patrně neměl čas prohlédnout, že pravda je relativní a mění se.
Byla pravda, že katolická církev, která ho živila a které byl dobrovolně knězem (koho chleba jíš, toho píseň zpívej), byla ve mravním úpadku? Pokud se podíváme do www.anopress.cz, tak tam najdeme i dnes řadu mravního úpadku duchovenstva, i když jde naproti stavu z doby Jana Husa spíše o výjimky, možná v té době to bylo spíše pravidlo, neznám přesně tuto jeho hlásanou pravdu. I církev tvoří lidé a lidé jsou chybující.
Pokud by šlo o bohatství církve, opakuji, které byl knězem a její bohatství využíval, tak se můžeme ptát, zda je současná katolická církev bohatá. Zapomeňte na obrazy Jana Husa, hubeného s ostře řezanou bradkou, a představte si spíše malého otylého či tlustého mnicha, který hladem a nouzí určitě netrpěl. Když jsem byl před čtvrt stoletím v jedné ruské sovětské vnitrozemské oblasti, tak tam jsem na vesnicích viděl, jak vypadají lidé, kteří celý život spíše hladoví, nebyl mezi nimi ani jeden s nadváhou, natož tlustý.
V Česku se mluví o nedostatku peněz na opravu církevních staveb, tedy o nějaké chudobě církve. Ale pokud berete třeba katolickou církev jako jeden celek a když zajdete do katolických katedrál po Evropě a projdete ve Vatikánu bazilikou svatého Petra a pak celým Vatikánem, tak nabudete dojmu, že stačí prodat pár starožitností a problém opravy kostelů má církev vyřešen i bez českých restitucí. A ekonom by mohl říci, když nemáte na opravu kostelů, postavte si menší, třeba i dřevěné, kde budou i menší náklady údržbu a provoz, stejně se počet věřících snižuje a i církve by měla šetřit své peníze i životní prostředí. Ano, v kostelích je historie, ale i důchodci, kteří nemají na zaplacení velkého bytu, nám mohou tvrdit, že ten byt je pro ně historie a že v jiném nemohou být.
Podle mě je tedy katolická církev spíše bohatá, takže i zde by se Jan Hus se svým učením uplatnil i dnes. To jsou tak jediné pravdy, o kterých vím, ale každý řádek této pravdy je možné rozporovat. Pravdy totiž není nikdy absolutní.
Kostnický koncil řešil daleko důležitější věci, než problém nějakého kněze z Prahy. Třeba který ze tří papežů je vlastně hlavou katolické církve (nakonec ani jeden, zvolen byl někdo jiný). Takže možná ani nebyl čas se zamyslet nad názory Jana Husa a jeho případ se narychlo řešil podle tehdy platných církevních zákonů, které církve používala stovky let, byly tedy prověřené historií. A Jan Hus se dobrovolně vydal tomuto přetíženému církevnímu soudu a dobře věděl, že pokud své učení neodvolá, zákony jsou jasné, bude muset rozsudek znít, upálení. Ale možná si myslel, že ho někdo bude poslouchat, ale spíše nebyl čas, vybral si špatnou dobu pro prezentaci svých názorů a možná mu ani nedošlo, že vlastně páchá sebevraždu.
Představte si obdobně někoho před dnešním přetíženým soudem, který ho soudí za podezření na trestnou činnost, třeba za podezření ze zneužívání nezletilých chlapců a dotyčný bude soudci tvrdit: „ A budu a budu pokračovat v tom, za co mě dnes soudíte, neboť já si myslím, že to co dělám, je správné a podle mě je zákon špatný“. Co udělá přetížený soudce, i když byl na vahách, zda se dotyčný trestní činnosti vůbec dopustil? Vezme zákon a napaří maximální trest. Asi nějak obdobně na tom byli soudci v případu Jana Husa, jinou možnost, než odsoudit podle tehdejšího zákona, prostě asi neměli. Možná se také Jan Hus cítil trochu jako Ježíš Kristus, že se za někoho obětovává. Případy obětování za někoho či něco známe i z nedávné historie, třeba upálení Jana Palacha na protest proti sovětské okupaci a další upálení u nás i ve světě.
A nyní konečně, proč na Jana Husa nadávám?
Odkazem Jana Husa je prý i diakritika místo původních spřežek (používají se stále třeba v polštině, maďarštině). Na diakritiku nadávám v podstatě celý život, co dělám s počítači, a není dne (právě před chvíli mi přišel jeden takový mail se čtverečky), kdy nemám problémy se špatným kódováním, viz ukázka na obrázku.
Ten uživatel počítače používá to kódování a ten zase ono, a všichni dohromady vytvoříme zmatek.
S diakritikou jsou problémy u počítačů, obecně u zahraničních zařízení, třeba i v teletextu televize (dodavatel mi řekl, žádný problém přehrajeme paměť a slibem nezarmoutíš a televize má dodnes problémy), mobilů (sms píši zásadně bez diakritiky, kdo by se s diakritikou patlal), mailu píši cizím lidem také raději bez diakritiky a zprávy s texty přikládám jako přílohu v nějakém všeobecném formátu (třeba v RTF).
Pokud tvoříte nějaký systém, tak ho musíte pečlivě nastavovat, aby diakritika dobře fungovala, ale třeba i ve Word, pokud si špatně nastavíte výšku řádku a písma, tak vám Word klidně uřeže horní část řádku a tím diakritiku.
A jak funguje diakritika v popisu obrázků v systému tohoto blogu, mě tedy špatně. Zkusil jsem napsat do popisu text: Česká diakritika - ěščřžýáíéúů a můžete se podívat, co mě s tím systém udělal.
Většina lidí, včetně mě, neumí nazpaměť správně seřazovat slova s diakritikou podle abecedy (viz perličky typu Vaněk, vánek, atd.). V počítačích vůbec, tam když programátoři dokážou seřadit slova podle abecedy tak, že ch je za h, tak jásám, o diakritice ani nemluvě. Okolní státy také diakritikou nijak nehýří (dokonce i Rusové). To byl tedy s tou diakritikou nápad!
A ještě krátce zpátky do historie.
Ve www.wikipedia.cz si dal někdo záležet na kladném obrazu husitství, třeba o vypálených městech, vesnicích a osadách tam není ani slovo (není problém doplnit, není čas). Když si zadáte do internetu „vypáleno husity“, tak před vámi se začnou objevovat města, vesnice, osady vypálené a většinou i vyvražděnými těmi, kteří se hlásili k odkazu Jana Husa. Zajímavé by bylo spočítat, kolik u nás bylo zlikvidováno měst, vesnic a osad husity či třeba komunisty ve srovnání třeba se Švédy či Němci. Mě velmi zhruba vychází, že v počtu (bez ohledu na velikost a počty mrtvých) vedou v likvidaci měst a obcí komunisté (v pohraničí, kvůli vojákům a koncentrákům), ale nemám přesné údaje.
Následky jeho učení byly tedy tragické a co rozpoutali v jeho jménu jeho následníci, to byl z dnešního hlediska teror, někdo to nazývá revolucí, ale má to stejný obsah, vraždy, ničení, pálení. Husitství vrhlo Evropu desítky let zpátky, žádné kulturní dědictví po něm nezbylo, naopak, kulturní památky byly ničeny. Někdo může namítat, on to Jan Hus myslel dobře, ale jeho následníci to špatně pochopili. Ale takových lidí, které někdo údajně špatně pochopil, je plná historie, i když Jan Hus na rozdíl od nich asi opravdu nenabádal k tomu, co se pak dělo ve jménu jeho učení. Třeba takový Karel Marx či Lenin, ti to od počátku mysleli jako revoluci a teror.
A závěrečná perlička. Jan Hus se narodil v Husinci u Prachatic. Prachatice jsou mezi těmi, které husité vypálili. V Husinci byla včera nějaká vzpomínková slavnost na Jana Husa. Slavili to v Prachaticích také?
Myslím si tedy, že není co slavit, církev si může tento svátek slavit dál, a že svátek by měl být zrušen, ale samozřejmě s náhradou za jiný, třeba vyhlásit den památce upálených.
