Snem každýho chlapa je mít doma nebuchtu a neslepici a ještě k tomu pohlednou, chytrou a mazanou. Což je vražedná kombinace. A „blbě k sehnání“. Když už se taková unikátní věc zadaří, je dobré žít v muslimské zemi. A dámu udržovat mimo pozemská lákadla a svody. Kabala přesto i ctnostné muslimské země zamořila satelitními anténami, kterými proudí satanovy verše a obrázky, útočící na nejnižší pudy nejen ctnostných žen, ale i mužův. Už jsem psal v předchozím blogu, že od „Humanitárního bombardován홓 Jugoslávie Paktem NATO nesleduji z hygienických důvodů zprávy českých(?!) televizí. Jak ale odolává televizním „satanským veršům a obrázkům“ můj Fraucimor?
Jdu se opalovat!“. Zazní u nás zřídka, ale přece, v kterémkoliv počasí.
„Budeš strašně z toho Skotska nebo polárního Švédska spálená!“, hrozím.
„Neboj, namažu se padesátkou krémem!“.
V mém Fraucimoru se rozzáří TýVý obrazovka, rozjedou se jeden cabriolet za druhým , rozskotačí se dívky a dámy v otevřených střevíčkách a ve spaghetti ramínkách a rozevlátých sukénkách!
O reklamní pauze se v mém Fraucimoru otevře kýbl padesátky opalovacího krému, aby melanom scénáristů a výpravářů Kabaly z TýVý nepřeskočil nejen na kůži, ale i do mozku.
Jestliže v tu chvíli potřebuji vyrušit a vstoupit do Fraucimoru, připomínám Tenzinga na vrcholu Ču-mu-lungmy. Zásadně vstupuji jen ve svářecí kukle. Abych se nespálil věčným skotským a švédským polárním sluncem a létem. Pokud již ochranný krém dochází, donáším Fraucimoru nové a nové kýbly padesátek opalovacích krémů k TýVý obrazovce.
Hodina a půl, či dvě hodiny našeho odloučení končí. Je dotančeno! Slepička se prozlatokopčila k nyní již prozřelému multimionáři. Rivalky si oblékly svetry, bundy a oteplovačky. A byly vyhnány z ráje neustálého slunce a věčného bezvětří ve vyhřátém Skotsku a polárním Švédsku až někam na nehostinný a dešti bičovaný jih.
Fanfáry, trááádááá! Končí dvě hodiny odloučení a zase spolu mluvíme a vnímáme se navzájem! Děkuji bohu, že u nás nikdy nezazní Růžoví zahrad, Ulic, Náměstí, Podloubí a Pasáží!
I během sluncem a bezvětřím prosálaných Skandinávií a Skotska, si Fraucimor dobrovolně vypíná každou reklamu – inu Satan Kabaly je Satan Kabaly. A číhá všude! Padesátky opalováky ochrání jen před Severním Švédskem a Skotskem! Před reklamami NE!
Fraucimor si vystačí s jednou desetinou našich společných šatníků. Lepší Fraucimor šatit, nežli živit! Naopak, uvařit si někdy sám doma brambory je trest za vše – kmín vyhledávám mezi desítkami lahviček cizokrajného koření.
„Hele, něco mi v koření došlo. Jestli to nebudou mít v Londýně, zaletíme si někam do sauny, jinak dostanu absťák!“, v tu chvíli bych měnil za buchtu a slepici. Neměnil, kecám! Tropickou prádelnu a nakupování koření pár dní vydržím.
„Na ty velký tří gramový Tetley mi, prosím, nešahej.Ty stejně nepoznáš rozdíl a vystačíš si s jen 2,5 gramovými!“, asi jsem se při vaření si čaje spletl. Jednou za obří osobní dovoz třígramových balení schytáme na Letišti Václava Havla (ptfuj, ptfuj, ptfuj - musím si vždy při spatření toho jména min. třikrát odplivnout!) pořádnou pálku cla a dépéháčka! A stejně ji nevystačí ani pár měsíců. TýVý slepici a buchtě by stačil i můj Pickwick, Ahmad, Lipton a další, podle ní, „slabé břečky“. TýVý slepice a buchta by se řídila reklamami Kabaly. Ne vlastní chutí a úsudkem.
Během opalování Fraucimoru před TýVý se proplížím ke sporáku. A vytahuji si z plechu pár nevychladlých buchet. Načapala mi a jestli budu nafouknutý, ať pak prý nefňukám! Má postřeh, i když by měla fandit slepičkám ve spaghetti ramínkách za věčným létem a bezvětřím vyhřátým polárním kruhem.
Škoda, že není typická TýVý slepice a typická buchta – nakradl bych si jejích teplých sobotních buchet rozhodně mnohem víc!
Buchet, vyhřátých skoro jak věčné léto polárního Švédska a severního Skotska scénáristů poplatných médiím Kabaly!
Pro účinkující buchty a slepice ve spaghetti ramínách...
