Strom života či Kamenná hvězda – neobvyklé kamenné dílo pod kopcem Dymník u města Rumburk

Ze země tu vyrůstá a k nebi ční dvaadvacet štíhlých žulových kamenů postavených do tvaru hvězdy. Jeden, který se jmenuje poutník, postává opodál. 

Na principech posvátné geometrie tady byl vytvořen zajímavý útvar – krajinná hvězda, jedno z duchovně nejsilnějších míst lužickohorského podhůří. Jedná se o prastarý duchovní symbol s řadou významů. Štíhlé kameny jsou jednak ukotveny v zemi, ale míří také směrem k nebesům. Člověk zde stojící se tak nachází přesně na pomezí mezi nebem a zemí. 

Opravdové megalitické památky podobné uskupením v západní či severní Evropě na našem území patrně neexistují nebo nebyly zatím nalezeny či popsány. Zato především v poslední době začíná být Česká republika poseta z různých míst dovezenými kameny, které byly většinou nešetrně odebrány ze svého místa a převezeny jinam, kde nemají, co dělat. Lidé, ale i různé instituce, začínají vztyčovat kameny patrně pod vlivem středověké legendy o Svatém grálu, příběhů o legendárním anglickém králi Artušovi nebo na ně zapůsobilo nově se probouzející keltství. To však není naštěstí příklad místa, které popisuji. Alespoň si to myslím já. Samozřejmě si určitě mnozí kladou a budou klást otázku, zda to sem patří či nikoliv. Budoucí život Kamenného kruhu bude záviset na tom, jak ho přijme okolní krajina i místní lidé.

Zdejší kameny byly objeveny při rekonstrukci kanalizace v Jiřetíně pod Jedlovou a jejich stáří je odhadováno na více jak jedno století. Jsou pět až šest metrů dlouhé, okolo čtyř tun těžké a byly vysekány klíny z místní žuly. Pod Dymníkem je instalovali v letech 2003 až 2004. Střed, osy a geomanticky nejvhodnější poloha budoucí stavby byly určeny v neděli 27. července 2003. První kámen byl vztyčen 1. listopadu 2003 v 9 hodin 23 minut. Dne 26. října 2004 ve 14 hodin 33 minut SELČ byl osazen poslední (jižní) ze čtyř rozměrných kamenných prahů uložených v hlavních světových stranách, což je také považováno za čas definitivního dokončení stavby Kamenného Stromu života na Dymníku.

Z hlediska astrologické symboliky představují obvodové kameny dvanáct znamení zvěrokruhu. Člověk se tak může projít po obvodu od východu k severu (proti směru hodinových ručiček) od znamení Ryb, Berana, Býka, Blíženců, Raka, Lva, Panny, Váh, Štíra, Střelce a Kozoroha, až zpět k Vodnáři. Žulové bloky jsou mezi sebou propojené nekonečně se províjejícími smyčkami chodníčků dvojí barvy, které představují proudění protikladných živlů. Tmavší, šedá žula propojuje kameny vyjadřující znamení vzduchu a země, chodníčky narůžovělé až červené barvy pak znamení vodní a ohnivá. Vždy klad proti záporu, čímž je dodrženo základní pravidlo, že harmonie vzniká rovnováhou protikladů. Chodníky se kříží ve třiceti bodech a ohýbají na dvanácti místech, to znamená 72 úseček, 42 průsečíků a 24 rovnostranných trojúhelníků.

Do kamenného kruhu na Dymníku o průměru třicet metrů lze samozřejmě vstoupit ze všech stran, ale mělo by se přijít po chodníku a vejít dovnitř od západu, stejně jako se vchází do chrámu. Uvnitř hvězdy je deset symetricky rozmístěných monolitů, které jsou usazeny v průsečících dlážděného labyrintu. Desítka je číslem čísel, protože představuje desatero aspektů božské dokonalosti. Deset slov bylo na Deskách zákona, které snesl Mojžíš z hory Sinaj. A podle jednoho z mýtů si z biblické hory odnesl ještě tajné učení, do kterého následně zasvětil „sedmdesát starců“, mudrců národa. A z toho se vyvinula kabala, židovské mystické učení. Nejdůležitějším a jedinečným symbolem kabaly je „strom života“, jenž vznikl rozvinutím a uspořádáním hexagramu, který zpočátku přijala židovská víra za svůj mistrovský znak. Tyto kameny tvoří strom života a mají také svá čísla i jména: I. koruna (keter), II. moudrost (chokma), III. pochopení (bina), IV. milost (chesed), V. síla (gebura), VI. milosrdenství (rachamim), VII. vítězství (necach), VIII. chvála (hod), IX. základ (jesod), X. královská moc (malchut).

Když člověk přichází k tomuto místu, určitě by se měl zastavit u Poutníka, třiadvacátého kamene, který je menší než ostatní a byl vztyčen mimo obvod kamenného kruhu a není tudíž přímo propojen s labyrintem. Ale i jeho pozice nebyla vybrána náhodně. Je dána průsečíkem vlevo vytažené sečny propojující Štíra a Lva s poloměrem kružnice vycházející ze vzdálenosti I. a X. kamene (asi 23 metrů).

„Strom života – Arbor vitae“ se nachází v severních Čechách, asi dva kilometry jihozápadně od Rumburku. Kousek nad ním, v nadmořské výšce 516 metrů, je zalesněný čedičový kopec Dymník (Rauchberg – Kouřový vrch), kam míří většina lidí za výhledy z patnáctimetrové rozhledny. Ale byla by chyba se nezastavit u „Kamenné hvězdy“ či „Stromu života“. Lze sem z města přijít po naučné stezce NS Dymník, která začíná i končí u koupaliště. Na čtyřech kilometrech je 14 zastavení se zajímavými informacemi. V blízkosti je též parkoviště pro ty, co zvolí příjezd automobilem.

Před návštěvou města Rumburk jsem si vytýčil takovou svou pomyslnou linii na mapě i v hlavě – vrch Dymník s rozhlednou a kamenným kruhem, rumburská Loreta a pravoslavný kostel na Strážném vrchu.

Všechna tři místa jsem navštívil. Zde je povídání o Loretě: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=489033, o Strážném vrchu bude následovat.