Podzimní rovnodennost, číslo dva a babí léto

Deštník, teplé oblečení a vydal jsem se hledat babí léto. Do Karlových Varů si však letos zatím cestu nenašlo. A dnes patrně také někde zabloudilo. 

A to dnešní večer přijde podzimní rovnodennost, okamžik, kdy Slunce vstoupí do znamení Vah. Astronomické léto definitivně skončí a začne podzim. Ten pravý okamžik nastane dnes, tj. dvacátého druhého ve dvacet dva hodin a dvě minuty.

Přichází magický čas, kdy den a noc na chvíli srovnají své síly. Slunce vychází na východě a zapadá na západě, přesně naproti místu svého východu. V den rovnodennosti navštěvuje oba zemské póly (tam jsem ale slunko nehledal) a na rovníku se sluníčko ocitá v poledne přímo nad hlavou. Výše uvedené samozřejmě platí teoreticky, jelikož vše má své odchylky.

Rovnodennosti, stejně jako slunovraty byly ve většině kultur považovány za významné dny, především ve spojení s přírodou. V případě podzimní rovnodennosti lidé děkovali za dobrou úrodu a pomalu se připravovali na dobu chladu. Letos babí léto nepřišlo a tak neutrpíme šok s příchodem chladného podzimu. Ale když ne v září, třeba v říjnu bude slunko zářit.

Také s hojností úrody na mé zahrádce je to jednoduché. I když nedobrovolně, tak velice štědře jsem se rozdělil se slimáky, špačky i kosáky. Tudíž místo sklizně mi zbývá uskutečnit bujarou oslavu laděnou do červené či kaštanové, která je barvičkou podzimní rovnodennosti. Možná také nějaký ten rituál nebo rozmluvu se sudičkami než se začnu pomalu připravovat na zimní spánek. Ale dnes neusnu určitě dříve než dvě minuty po dvaadvacáté hodině, i když si světlo a tma podají ruce o něco dříve.

Začátek podzimu mě zaujal i před dvěma lety natolik, že jsem něco napsal: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=477948