Panenský Týnec a nedostavěný chrám Panny Marie

Na okraji vrchoviny Džbán, na rozmezí středních a severních Čech, se nachází městys Panenský Týnec. Známý je především nikdy nedostavěným chrámem, jehož návštěva je silným zážitkem a zanechá určitě v každém člověku hlubokou stopu.

V městyse Panenský Týnec se nachází v nedávné době zrekonstruovaný klášter, který byl původně klášterem klarisek. Ve své době se jednalo o teprve třetí klášter této řehole v Čechách. Jeho činnost byla zrušena roku 1782 a od té doby se užívá k světským účelům. V současnosti je ve správě obce, které prostory slouží jako kanceláře obecního úřadu, obřadní síň a obecní knihovna. Ve větší známosti však přišel Panenský Týnec především kvůli nedostavěnému mohutnému gotickému chrámu Panny Marie, který sousedí s klášterem.

Panenský Týnec. První část jména vznikla patrně od panen řádu klarisek-kapucínek a druhá od slova týn, což bylo místo otýněné, ohrazené neboli opevněné kůly. Zdejší kostel v sobě skrývá hned několik záhad. Především není přesně doloženo, kdy byl založen. Objevují se letopočty od konce 12. století a patrně u toho byl některý z pánů ze Žerotína. Ale který a kdy tomu tak bylo? To se zatím nepodařilo věrohodně doložit. Podle jedné z teorií by objekt mohl také náležet k huti Petra Parléře, stavitele Svatovítského chrámu. To by znamenalo až 14. století. Ale také v tomto případě důkazy zatím chybí.

Další otázku, kterou si určitě každý položí, je proč a z jakých důvodů nebyla monumentální stavba chrámu dokončena. Mohou za to peníze, smrt stavitele či jiná událost. Na jednu stranu je to možná škoda, že se kostel nedostavěl. Ale když sem člověk přijde a vidí nesmírně působivé pozůstatky gotického kostela, které se tyčí mezi vzrostlými stromy, tak musí uznat, že i toto impozantní torzo má svou uměleckou hodnotou. Stačí si stoupnout doprostřed, obrátit oči k nebi a každému se určitě zatají dech. A co teprve, když si člověk zkusí představit, jakých rozměrů mohl monumentální trojlodní chrám postavený na půdorysu kříže dosahovat. Myslím, že lze Panenský Týnec řadit k nejúžasnějším a nejcennějším památkám České republiky.

Zajímavosti však nejsou jenom nahoře. Například pod zemským povrchem proudí na mnoha místech neviditelné, ale mocné toky energie. Vybral si místo pro stavbu kláštera s kostelem jeho zakladatel náhodou nebo to byl vnímavý a citlivý člověk, který poznal, že se zde nachází silná léčivá pozitivní zóna, která má schopnost navodit dobrou náladu, radost ze života i optimistický pohled na svět, posilovat obranyschopnost organismu a odstraňovat depresivní stavy. Svými měřeními to dokázali badatelé v oboru zvaném psychotronika, kteří tady dokonce určili pozitivní zónu číslo osm, tedy tu nejsilnější, uzdravující.

A tak sem přicházejí lidé, většinou vstupem na jižní straně, který zdobí zajímavý portál a část zdi, a již zde zažívají zvláštní atmosféru tohoto romantického místa. A poté se postaví na vyšlapané místo uprostřed zříceného kostela, a zkoumají, zda také pociťují působení pozitivních zón. Místo nepřitahuje pouze obyčejné turisty, ale také různé umělce, léčitele či milence, ze kterých se občas ve zdejších prostorách stávají manželé. Ale pořád lze říct, že takto jedinečná památka není dosud navštěvována, jak by si zasloužila. Což je ale dobře, jelikož si člověk může v klidu vychutnat zdejší atmosféru.

Pozitivní zóna v Panenském Týnci svým tvarem připomíná kříž, uprostřed kterého je střed energie. Za ním směrem k oblouku je léčivé a ještě kousek dál meditační místo. Lze to dobře na zemi rozpoznat podle toho, jak jsou místa vyšlapaná. Kdo by si přece jenom nebyl jistý, tak u vchodu se nachází nákres.  

Nedostavěný chrám se skládá z kněžiště, které je přibližně 21 metrů dlouhé, 9 metrů široké a přes 20 metrů vysoké. Dále je možno spatřit jižní zeď s portálem, část západní zdi a základy zbývajících zdí. Na jediném pilíři, který se zachoval, spočívá částečně zvonice, která však byla dostavěna později. Bylo by ale chybou vejít dovnitř a stejnou cestou odejít a hned opustit městys. Panenský Týnec totiž poskytuje zajímavé pohledy ze všech stran.

Tak zajímavé místo nemohli nechat bez povšimnutí ani filmaři. Točil se zde například snímek „Kytice“ (rok 2000) od K. J. Erbena ve zpracování režiséra F. A. Brabce nebo „Post Coitum“ (rok 2004) Juraje Jakubiska či „Svědek umírajícího času“ (Miloslav Luther - rok 1990). Fotografie chrámu se také objevila na obálce zajímavé knihy „Krajiny vnitřní a vnější“, kterou napsal filosof, popularizátor vědy a spisovatel Václav Cílek. Z klasické literatury se Panenský Týnec (možná ještě pod starším názvem Panenská Týnice) objevuje především v historických prózách (starší název Panenská Týnice) Václava Beneše Třebízského.

A kde přesně toto místo, které má historii možná i pravěkou, leží? Na „Via regia“ neboli staré Královské cestě, důležité to spojnici z Prahy do Lipska. Že ji nepamatujete? Já také ne. Tak možná bude přesnější údaj o stávající silnici č. 7 ze Slaného do Loun.

Nedaleko se nacházejí i další zajímavá místa:

- Boženina studánka a Oldřichův dub v městyse Peruc aneb za nejslavnější českou láskou: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=482357

- Menhir Kamenný pastýř: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=488041

Obdobně zajímavá stavba se nachází na Moravě ve městě Dolní Kounice: Zřícenina kláštera Rosa Coeli: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=487445

Nebo také v Německu, kousek za hranicemi:: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=487649