Ottův slovník naučný má dnes 129. narozeniny

22. ledna 1888 začal vycházet Ottův slovník naučný, rozsáhlé, komplexní a na tu dobu jedinečné dílo. Zasloužil se o to pražský vydavatel Jan Otto.

Ottův Slovník Naučný nebo také Ottova encyklopedie je největší česká encyklopedie všech dob a v čase svého vzniku patřila mezi nejlepší encyklopedie na světě. Někdy ji dokonce řadili hned za encyklopedii Britannica. Ottův Slovník Naučný pochází sice z přelomu 19. a 20. století a jeho hesla obnášejí poznání devatenáctého století, ale ještě dnes je dobrým i zajímavým zdrojem informací a pro mnohé zůstává nepřekonaný ničím, co u nás od té doby vyšlo.

Světlo světa spatřil Ottův Slovník Naučný 22. ledna 1888, ale ne ještě jako kniha, nýbrž ve formě sešitů asi o padesáti stranách. Celé dílo, které bylo dokončeno až v roce 1908, má 27 svazků plus poslední díl, ve kterém jsou doplňky. Stran je celkem přes 28 tisíc a počet hesel se uvádí mezi 140.000 a 186.000, jelikož se některá hesla ještě větví do dalších samostatných pojmů. A nechybí ani obrázky, kterých je přes 4.800.

Jedná se o dílo velmi podrobné, kde jsou běžně hesla rozvedena i na desítkách stran a ty nejdelší zabírají i sto stran. Slovo „Čechy“ si pro sebe vyhradilo dokonce 572 stran. Aby toho nebylo málo, tak některá hesla byla následně v upravené podobě vydána i v samostatném knižním vydání. Například heslo o Františku Palackém zpracoval takto historik Josef Pekař.

S nápadem vydat tak rozsáhlé a komplexní dílo přišel knihovník a pražský vydavatel Jan Otto, přičemž nejprve roku 1884 vypracoval koncept Národní encyklopedie české. Většina lidí mu totiž nevěřila, že je vůbec možné něco takového vytvořit. Proto také vyšel první díl slovníku až roku 1888.

Poklad lidských vědomostí rozhojnil se postupem času a zvlášť v našem století tak úžasně, že nelze ho obsáhnouti ani duchu nejmohutnějšímu. I nastává tedy potřeba, aby se jádro všech vědomostí těchto vybralo a upravilo způsobem, který by je pohodlně činil přístupným každému. Jdeť právě o to, aby se vědělo ve všech případech, jakmile se hledá poučení jakékoli, kde se nejrychleji nalezne. Neb, kdo ví, kde může se poučiti, jest již poučen, nebo jak latinsky praví staré tvrzení: „Qui scit, ubi sit scientia, habenti est proximus“. 

(Část předmluvy k vydání Prvního dílu ze dne 15. října 1888)

Ottův Slovník Naučný tvořili lidé, kteří představovali výkvět národa v jednotlivých oborech. Na sestavení této encyklopedie pracovalo 1.086 odborníků, mezi nimi i tehdejší profesor Tomáš Garrigue Masaryk, který se v té době věnoval vyvracení pravosti Zelenohorského a Královéhradeckého rukopisu.

Původní slovník doplnilo Ottovo nakladatelství vedené K. B. Mádlem (Ottův zeť) o takzvaný Ottův Slovník Naučný nové doby, který vycházel v letech 1930 až 1943. Důvodem byly především nové vědecké i historické poznatky. Ale dílo se nepodařilo dokončit.

Ve všech svazcích, v původním vzhledu a uspořádání, byl vydáván Ottův Slovník Naučný také od roku 1996 a v současnosti je k sehnání i v elektronické verzi. Pojem „Ottův slovník naučný“ byl v roce 1997 zapsán jako ochranná známka u Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze.