Obrázky z Brna – největší Brňan 17. století

Ta sedmnáctka mi tam moc nesedí. Já jsem v Brně študoval v osmdesátých letech minulého století. Nebo??? Že by tím výrokem nemysleli v Brně na mou maličkost?

Jean Louis Raduit de Souches. Jméno tohoto plukovníka, kterého v březnu 1645 jmenoval císař Ferdinand III. vojenským velitelem Brna, zná v tomto městě kdekdo. Já ne. V době mého pobytu v Brně jsem znal spíše jména hospodských v restauracích nebo servírek v barech. Nemyslím to nějak špatně, ale študia v Brně byla opravdu náročná.

A tak jsem se to rozhodl po více jak třiceti letech napravit. Trochu jsem se prošel po městě, rozhlížel, objevoval a zjišťoval. Jedná se přeci jenom o významnou osobnost spojenou se zlomovým okamžikem v dějinách města.

V polovině 17. století se před branami Brna událo něco, co nemělo do té doby obdoby nejen svým významem poli­tickým, vojenským, ale i morálním. Uhájení města proti Švédům roku 1645 pod vedením tohoto francouzského důstojníka je dodnes považováno za nejvýznamnější kapitolu br­něnských dějin.

Kdo byl tento muž, který bez nadsázky určil svým způsobem i dějiny naší země? V dubnu roku 1645 táhli Švédové na Vídeň. Poslední překážka, která jim stála v cestě bylo Brno se svou pevností Špilberk.

Tenkrát to muselo být náročné. Šance na ubránění byla minimální. Od 3. května do 23. srpna 1645, celých 112 dní obléhání. Brňané však statečně odolávali téměř dvacetinásobné přesile pod vedením J. L. Raduita de Sou­ches. Hlavní roli sehrála určitě statečnost a odhodlání všech lidí. Nakonec tedy ke konci srpna švédská armáda odtáhla a tím se rozplynula pověst o nepora­zitelnosti jejího velitele L. Torstensona. Naopak věhlas získalo Brno, které jako jediné na Moravě bylo ubráněno.

Více o tomto muži dvou vlastí, dvou nábožen­ských vír s mimořádným vojenským talen­tem se můžete dočíst na internetu. Do jeho rodné Francie pro informace ale nejezděte, tam je kupodivu celkem neznámý.

*

Když už píši o té době, bylo by asi trochu nespravedlivé se nezmínit ještě o jednom pánovi. Také toho jsem donedávna neznal. Ale také kněz Martin Středa měl nemalý podíl na úspěšném ubránění se před Švédy. Byl to on, kdo poskytoval hlavní duchovní podporu obráncům.

Do Brna přišel ve funkci rektora brněnského noviciátu v roce 1641. Tady jej také zastihl o čtyři roky později vpád švédské armády. Boj se Švédy byl dlouhý a náročný, ale Martin Středa neúnavně povzbuzoval i materiálně podporoval obránce.

Poslední švédská koule vystřelená z většího děla na město se prý pouze bezmocně dokutálela k nohám Martina Středy, který se modlil k Bohu. Stalo se tak na svátek Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna 1645, kdy s definitivní platností skončilo obléhání Brna. Tuto událost dokumentuje na rohu ulic Jezuitská/Beethovenova socha pátera Martina Středy od Jana Šebánka z Fakulty architektury VUT. Postava je otočená směrem k nedalekému kostelu sv. Jakuba, kde je pochován plukovník Jean-Louis Raduit de Souches, který byl blízkým přítelem pátera Středy.

*

O mým dojmem z návštěvy Brna a okolí jsem již něco napsal:

Obrázky z Brna – Člověče jdi a rozhlížej se, nejenom po Brně: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=763178

Obrázky z Brna – Adolf Loos, otec a syn:

https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=763305

Obrázky z Brna – císař Napoleon, ruský generál Kutuzov či rakouský císař František I.:

https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=763403

Obrázky z Brna – Vesna - bohyně, spolek i zajímavý dům v Jaselské ulici:

https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=763527

Obrázky z Brna – rodinné bydlení ve městě před sto lety:

https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=763677