Taková cesta do středu země může být velice zajímavým výletem. Nemám na mysli Cestu do středu Země s velkým „Z“, jak nám o ní psal Jules Verne, ale trochu jiné putování na tři různá místa v naší krásné vlasti.
První zastavení – obec Číhošť
Po rozdělení Československa se nejenom nově vytýčily hranice České republiky, ale samozřejmě se začal také hledat její geometrický střed. A zjistilo se, že střed České republiky leží v malé obci Číhošť, v okrese Havlíčkův Brod, asi 15 kilometrů od města Golčův Jeníkov. Jedná se o jednu z nejstarších obcí regionu, když první doložená zmínka o vsi Číhošť pochází z roku 1347.
Bod, kde leží střed republiky, byl určen několika nezávislými zdroji. Nachází se na okraji obce, asi 400 metrů severovýchodně od kostela Nanebevzetí Panny Marie v nadmořské výšce 527,9 metrů. Nejdříve zde byl zatlučen pouze dřevěný kolík, který byl posléze nahrazen čtyřmi kovovými tyčemi zaraženými do země. Následně obec odkoupila část pozemku od soukromníka a začala zde budovat památník.
Dnešní návštěvníky již přivítá zajímavě upravené místo s altánkem a pamětním kamenem s udáním souřadnic, který zde byl položen 12. 12. 2006. Zeměpisné souřadnice středu naší republiky jsou: 49° 44’ 37,5’’ s.š. a 15° 20’ 19,1’’ v.d.
Ze školních lavic je známá definice geometrického středu jako bodu, do něhož lze umístit působiště síly rovinného tělesa. Na rozdíl od hmotného středu (těžiště) nezávisí na rozložení hmoty v tělese. V tomto případě se tedy jedná vlastně o těžiště plochy, vymezené státní hranicí, přičemž při tomto výpočtu není brán v úvahu rozdíl nadmořských výšek. V praxi by to mohlo fungovat tak, že si člověk vystřihne obrys České republiky a ve zmíněném bodě by mu mapa měla držet na prstě vodorovně.
Druhé zastavení – kopec Ďábel na vesnicí Petrov
Někdy uprostřed, jindy na okraji. Asi tak by šlo charakterizovat putování na další zajímavé místo. Řeka Vltava, městys Davle a most, který jsem přejel a pokračoval čtyři kilometry do obce Petrov. Severně od ní se zvedá poměrně známý kopec Ďábel, který se nachází v přírodním parku s výstižným názvem „Střed Čech“. Na východní straně kopce, na okraji lesa, kam návštěvníka přivede jedna ze dvou možných cest, umístili odpočívadlo a informační cedule. A je dobré nespěchat do středu a chvíli pobýt na okraji, jelikož je odsud krásný výhled.
Za tím nejzajímavějším je však potřeba pokračovat do zalesněné části kopce po cestě ze starých panelů. Ne jejím konci je oplocený areál s vodohospodářským objektem. Okolo něho vede z pravé strany vyšlapaná cestička, která člověka přivede asi po 200 metrech k místu, kde se nachází geometrický střed Čech. Žádné značení tady není, ale při trošce šikovnosti by člověk neměl bloudit.
Samotný vrchol byl kdysi pastvinou, ale v 18. století došlo k jeho zalesnění. Je zde umístěna informační cedule, na které je popsána kromě výhledu z okraje lesa také metodika výpočtu. Člověk může namítnout, že takových míst může být více, záleží na tom, jak se k výpočtu přistupuje, ale svoje kouzlo toto místo určitě má. Pod cedulí je schránka, ze které lze vylovit sešit s tužkou, do něhož může člověk zapsat své dojmy.
Z geometrického středu Čech na vrchu Ďábel v nadmořské výšce 397 metrů je to na hranice Čech s Moravou, Polskem, Německem i Rakouskem shodných 105 km.
Třetí zastavení – obec Slapy u stejnojmenné přehrady
Nedaleko obce Slapy u stejnojmenné přehrady lze objevit další velice zajímavé místo. Jeden ze zdejších strmých a zarostlých svahů nad zátokou Slapské přehrady, do které ústí Lahozský potok, skrývá pozoruhodné zákoutí, ke kterému však nevede turistická značka. Chce to tudíž trochu turistické předvídavosti i orientace v terénu, a když je nejhůře, pomůže dotaz u místních chatařů. „Jo, to myslíte ty kříže, tak to musíte....“, odpoví a zakroutí hlavou, co může člověk přivádět do těchto končin.
V listnatém lese, na úzké pěšině jsou postaveny tři kříže, údajný geografický střed původního českého království. Proto také ten název: "Střed Království českého". Kterého království a ke které době by se to mělo vztahovat, jsem se zatím nikde nedočetl.
Ale to vůbec nevadí. Člověk je zde povětšinou sám a tak si může vychutnávat kouzlo tohoto tajemného místa, které je vyznačeno v krajině třemi kamennými kříži. Původně jich bylo ještě o jeden více a byly ze dřeva. Přesně se však neví, od kdy tady stojí a kdo je nechal vyrobit. Jedna z verzí praví, že se tak mělo stát z podnětu vysloužilého vojáka Jakuba Záhorského, rodáka z nedalekého statku Záhoří.
Současné kamenné kříže byly postaveny v roce 1878, což dokládá letopočet na zadní straně prostředního z nich. Asi v polovině 20. století málem kříže nepřežily útok vandalů. Naštěstí se v roce 1957 ujal jejich opravy pan Josef Chomát. Ze statických důvodů byly sice provedeny drobné úpravy na podstavcích krajních křížů, ale to v žádném případě neubralo na kouzlu daného místa.
Kříže se nacházejí u Lahozské zátoky a jak jsem již uvedl, jedná se o místo, kam nevedou turistické značky. A tak zkusím trochu popsat cestu. Když člověk použije automobil, tak může zajet okolo Záhoří až na parkoviště U dubu. Pěší turisté nebo cyklisté se na toto místo dostanou po červené turistické značce z obce Slapy. Od parkoviště je potřeba jít podle podrobné mapy nebo cestovatelské intuice. Patrně nejkratší cesta vede východním směrem po asfaltové silničce se zákazem vjezdu a informací, že se jedná o soukromý pozemek. Přibližně po 200 metrech je vlevo malé parkoviště a zde je potřeba odbočit z cesty doprava na úzkou vyšlapanou pěšinu vedoucí dolů ze svahu. Po chvíli se před poutníkem vynoří Střed Království českého a o kousek níž vodní hladina Slapské přehrady.
Je to místo, které sice nehraje „první housle“ v turistických průvodcích, ale dle mého názoru je velice zajímavé. Doufám, že si kříže uchovají i do dalších let svoje kouzlo, osobitost i tajemství.
Když se vydá člověk směrem na západ, tak objeví nejzápadnější obec: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=552881
