Dobruška a František Ladislav Věk nebo František Vladislav Hek

F. L. Věk či F. Vl. Hek, filmová a literární postava nebo skutečná historická osoba. Symbol Dobrušky nebo příslušnost k českému národu. Každý to vidí jinak, ale návštěvou tohoto proslulého místa v Orlickém podhůří nic nezkazíte. 

Město Dobruška je určitě jednou z nejkrásnějších vstupních bran do Orlických hor, ale bohužel v době naší návštěvy to byla „brána zavřená“. Kdysi významná křižovatka starých obchodních cest ani v krásný slunečný podzimní den nepřiměla obchodníky, aby otevřeli své krámky a úředníky, aby nezamkli infocentrum, muzeum či budovu radnice s věží. Vím, že na státní svátek (28. října) mají právo být zaměstnanci doma, ale co když do města přijedou turisté? Nebyli jsme totiž zdaleka sami, kdo zkoušeli dveře infocentra a zklamaně odešli.

Ve městě, jehož historické jádro bylo prohlášeno roku 2003 městskou památkovou zónou, je zajímavých míst určitě více, ale lidé většinou zavítají nejdříve na hlavní náměstí, jehož dominantou je renesanční budova radnice s věží vysokou 45 metrů z druhé poloviny 16. století.

A zde se poprvé, a hned dvakrát, může člověk setkat se zmíněným jménem. Náměstí totiž nese název F. L. Věka a před monumentální budovou radnice se nachází jeho socha v nadživotní velikosti od akademického sochaře Josefa Adámka. Mladý muž F. L. Věk má pohled upřený do dáli a někdo možná řekne, že to je vůči F. Vl. Hekovi poněkud nespravedlivé. Ale rozhodnuto bylo pro toho, kdo proslavil Dobrušku u celého českého národa. A tím byl F. L. Věk neboli František Ladislav Věk, románová postava stejnojmenné pentalogie Aloise Jiráska. Skutečná historická osoba František Vladislav Hek, vzdělaný vlastenecký kupec a spisovatel, musel ustoupit. Ale dodnes má mnoho lidí problém s tím, kdo je kdo z těch dvou.

Když zvídavý návštěvník města Dobruška pokračuje v toulkách, spatří za bývalou Vodní či Novoměstskou bránou krásný zděný přízemní dům, jednu z nejvýznamnějších památek města. Kouzelný domek má číslo popisné 185 a představuje dochovanou ukázku předměstské architektury 18. století v Dobrušce. Sice byl v průběhu času opravován, ale původní vzhled si naštěstí ponechal.

Dům je ale většině lidí známý něčím jiným než svým vzhledem. Dne 9. září 1769 se tady místnímu kupci Josefu Hekovi narodil syn František. Ale jak již jsem napsal, životní osudy nejvýznamnější i nejpopulárnější osobnosti Dobrušky jsou odvislé od toho, zda máme na mysli Františka skutečného nebo románového. Kdyby nebylo historické osobnosti, nebyla by patrně ani románová postava. A naopak, kdyby nebylo F. L. Věka, mnozí by asi neznali vzdělaného kupce, významného spisovatele, propagátora českých knih i divadla a obrozeneckého buditele Františka Vladislava Heka. Román však není pouze životním příběhem jedné osoby. V díle se také objevují další reálné postavy českého obrození na konci 18. a počátku 19. století, které prožívají své vlastní osudy více či méně propojené s životem hlavního hrdiny. Za všechny lze snad zmínit následující: kněz, filolog a zakladatel slavistiky v českých zemích Josef Dobrovský; národní buditel a básník Šebestián Hněvkovský; národní buditel a básník Václav Thám; spisovatel, nakladatel a novinář Václav Matěj Kramerius a mnoho dalších více či méně známých lidí, na jejichž osudech ukázal Alois Jirásek mnohaletý proces boje proti pozůstatkům doby temna a za uchování krásného českého jazyka.

Alois Jirásek vydával román postupně. První díl vyšel roku 1888 v časopise Osvěta, druhý díl tamtéž, ale o čtyři roky později. Třetí díl byl otištěn roku 1897 v časopise Květy stejně jako čtvrtý díl v roce 1900. Pátý a šestý díl vyšly v letech 1905 – 1906 v časopise Zlatá Praha. První knižní vydání vycházelo v nakladatelství Jan Otto také postupně a to v pěti dílech mezi lety 1890 až 1907. Do konce tisíciletí byl F. L. Věk vydán více jak dvacetkrát s různými ilustracemi.

Knihu sice lidé určitě četli, ale až po nečekaném úspěchu televizního seriálu Československé televize v roce 1971 byl rodný domek upraven a zpřístupněn pro návštěvníky. Nábytkem z doby 19. století byl vybaven obytný pokoj, další prostory upravili jako kupecký krám a ve třetí místnosti vybudovali klasickou muzejní expozice připomínající život a dílo F. Vl. Heka. Slavnostní otevření se konalo v květnu roku 1972 a zúčastnili se ho také hlavní tvůrci seriálu: režisér František Filip a herci Radoslav Brzobohatý (F. L. Věk), Antonie Hegerlíková (maminka) či Eva Vosková (Márinka).