Nastal čas odevzdat veškerou moc ve státě armádě?

Divné časy nastaly. Vítězná strana hned po volbách zařízla svého předsedu, druhá nejsilnější nechce vládnout a u moci zůstávají nikým nezvolení političtí cizopasníci napojení na ruské zájmy. To vše se děje za vydatného přispění prezidenta, který přitápí pod kotlem.

Zdá se, že na slibovaný fungující stát si budeme muset ještě počkat. Silná vláda totiž na obzoru není. Zatím zaznívají pouze silná slova. Hašek vyzývá svého rivala Sobotku, aby byl chlap a odstoupil kvůli volebnímu debaklu. Sám se samozřejmě chová jako hotový übersamec. To když například vyplácel statisícové odměny své milence – šéfce kabinetu hejtmana, nebo když v duchu týmové hry okopával Sobotkovi kotníky už před volbami. Ostatně, jako opravdový chlap se ukázal už v době, kdy pomáhal popravit sociálně-demokratickou naději Jiřího Dienstbiera. Za fiasko sociálních demokratů odpovědnost ale samozřejmě nenese. Nezávidím voličům ČSSD, že nebudou vědět, koho v předčasných volbách volit. Rýsují se nám tu přinejmenším dvě sociální demokracie. Která je ta pravá?

To vše samozřejmě za předpokladu, že ČSSD ještě existuje. A tady se činí Miloš Zeman. Vyřizování účtů je jeho nejviditelnější politikou. K tomu si vyhlídl maňáska, který s erudicí stínového ministra zemědělství (jedna z jeho 37 funkcí) běží naproti nejbližším namířeným vidlím. A bere s sebou celou stranu. V tomto případě už se Hašek ale jako chlap nechová. Je spíše v roli rošťáka, který týrá svého brášku, a uniká mu přitom vážnost situace. Zeman ke všemu vyzývá předsedu vítězné strany k rezignaci. To není příliš státotvorné. Prezident vědomě přispívá k prohloubení stranické krize. To samozřejmě nahrává jeho projektu vlády bez mandátu. Vlády, kterou tvoří karikatury ještě z minulého režimu, jako je například bývalý aparátčík ministr Toman. Vlády, kterou tvoří naprosto nedůvěryhodná individua, promiňte, odborníci. Tím je třeba ministr financí Fišer, který po volbách záhadně zbohatnul a splatil své milionové dluhy z prezidentské kampaně. Mimochodem, další komunistický prominent.

Ne, ČSSD vládu nesestaví. Leda by se tu objevili pověstní Paroubkovi marťani, kteří by na sebe to riziko vzali. Jak vtipně poznamenal Jaroslav Plesl, „když Sobotka mluvil před volbami o nových Věcech veřejných, netušil jsem, že má na mysli ČSSD.“ Ano, těžko si představit koaličního partnera, který by riskoval, že uzavře koaliční smlouvu se stranou, která den po volbách zradí své voliče a odstraní lídra, kterého před volbami prezentovala jako budoucího premiéra. Jak to ta ČSSD myslela, když na svém webu před volbami vyvěsila prohlášení, že „nové strany přinesly jen chaos, politickou krizi a rozklad státu?“ Neměli na mysli rozklad vlastní strany?

Bohužel, ani hnutí ANO ten slíbený funkční stát nezařídí. Andrej Babiš do vlády nechce. Alibisticky tvrdí, že podpoří vládu ČSSD s lidovci a bude „jen“ ve sněmovně prosazovat zákony, které ANO slíbilo svým voličům. Máme před sebou unikát v podobě parlamentní strany / hnutí, které nechce vládnout? Ne, je to čirá vyčůranost. ANO slibovalo funkční stát. Namísto toho jej ale zablokovalo svým chytráckým postojem.

Dnes si připomínáme výročí vzniku naší republiky. Máme být na co hrdí. V jednom z projevů při příležitosti oslav výročí na ČT24 zazněla slova Viktora Dyka. Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš! Snad si to uvědomí i političtí aktéři, kteří mají osud naší země právě v rukách. Jejich povinností je hájit barvy naší země. Ne své stranické nebo podnikatelské zájmy. K tomu je ale potřeba odvaha a hrdost.

A pokud se takoví politici v nové sněmovně nenajdou, za pár měsíců přijdou nové volby. Pak vezměme odvahu do rukou a volme strany, které se vládní odpovědnosti nebojí.

A pokud si nedokážeme vládnout, nenapadá mě už moc jiných řešení. Prezidenta - diktátora odmítám. Pak snad jedině odevzdat veškerou moc ve státě armádě, která tu udělá pořádek. Možná by to někomu vyhovovalo. Vojáci se aspoň k odkazu naší samostané DEMOKRATICKÉ republiky hrdě hlásí.