Armáda chystá nákup bojových vozidel a vrtulníků za desítky miliard. To je pořádná suma. Je opravdu nutné, aby po všech korupčních kauzách zaplatili daňoví poplatníci za další riziko? Jde to vyřešit lépe, když to tak potřebujeme?
Co kdyby k vám domů někdo přišel a řekl: "Dejte mi sedm tisíc na výzbroj naší armády. Cože, vy jste tu včetně dětí čtyři? No tak to bude 28.000,- Kč."?
To není málo, že?
Tato částka odpovídá teoreticky tomu, kolik by každý občan České republiky zaplatil, pokud bychom rozpočítali 70 miliard korun, které bude stát plánovaný nákup ozbrojených vozidel a vrtulníků pro českou armádu. Podle posledních informací je to přesně 66,5 miliard, tj. 52 miliard za bojová vozidla, 14,5 miliard za vrtulníky. Víte ale, jak to s těmi státními zakázkami je a kdo ví, kolik to ve finále bude ještě stát.
Přemýšlím, jaké mám možnosti, pokud s něčím takovým nesouhlasím. Co když si myslím, že tento typ armádních zakázek je na prvním místě účelovým transferem peněz a až teprve potom skutečnou potřebou pro posílení obranyschopnosti země? Vzpomeňte si na Pandury a na Dalíka. Nebo dodnes propírané nefunkční padáky koupené v dobách úřadování ministerského náměstka Kalouska.
Přesto vše věřím, že najdete spousty argumentů, jak je důležité mít dobře vyzbrojenou a bojeschopnou armádu. Vždyť nebezpečí číhá na každém rohu. Možná také přijdete s argumenty, podobně jako vláda, že do zakázek budou zapojeny jako subdodavatelé české firmy, takže na tom vlastně ještě svým způsobem vyděláme. Nevím, jak to je. Ale souhlasím, že pro klid je lepší mít v záloze funkční systém obrany.
Jak tedy vyřešit tuto situaci? Na jedné straně armáda deklaruje potřebu nakoupit novou výbavu za desítky miliard, na druhé straně pochybnosti a v neposlední řadě astronomická cena.
Existuje jedno poměrně elegantní řešení. Jmenuje se crowdfunding. Jinými slovy, lidé, kteří cítí potřebu pořídit nová vozidla nebo vrtulníky pro českou armádu, se mohou na to složit. Není to vtip!
Věřím, že se najde hodně patriotů, kteří ukrojí ze svého rodinného rozpočtu i daleko větší částky, než je oněch sedm, potažmo osmadvacet tisíc. Vláda jim může tuto částku poté odečíst z daní. Mohou si díky nadprůměrným příspěvkům recipročně třeba zajistit přednostní ochranu těmito vozidly nebo vrtulníky, mohou se stát jejich patrony nebo třeba mohou získat exkluzivní možnost každoroční projížďky. Už kvůli tomu, aby pak vozidla nestála v garážích, to za to stojí, ne?
Sám bych nejspíš na obranu našeho území přispěl. Ale netvrdím, že zrovna na uvedné nákupy vozidel a vrtulníků.
Připadá vám to jako přitažené za vlasy?
Na Ukrajině existuje webová platforma, která umožňuje lidem přispívat na vojenské projekty. Funguje podobně, jako známý HitHit nebo Startovač. Přispívat mohou příznivci z celého světa. Od roku 2014 se díky této platformě podařilo zajistit vojenskou výzbroj a zařízení za více než 100 milionů korun.
No dobře, třeba vám to pořád připadá i navzdory ukrajinskému příkladu jako blbost.
Ale zkusme se zamyslet nad logikou celé věci. Většina z nás platí státu daně a různé další odvody, aniž by přitom měla možnost jakkoli ovlivnit, kam tyto peníze jdou. To, že máte teoretickou možnost něco takového ovlivnit ve volbách, je opravdu spíše teorie. Proto si myslím, že nejlepší způsob, jak zajistit efektivní hospodaření státu, je minimalizace prostředků, které má stát k dispozici. Pokud necháme lidem více peněz, budou se svobodněji a také zodpovědněji (na to se stále zapomíná!) rozhodovat, jak s nimi naloží. Nebudou se tím pádem vlastně ani tolik spoléhat na stát. A toho pak nebudou moct využívat vykutálení politici. Rozhodování se zefektivní. Armáda i další instituce, které deklarují, že fungují ve veřejném zájmu, budou muset lépe zdůvodňovat své záměry a transparentně skládat účty veřejnosti. Ubude prostor pro korupci a vytváření zakázek pro zakázky.
Ostatně, pokud bychom k tomu přistoupili, Dalík by neměl proč sedět ve vězení a my bychom měli pravděpodobně zajištěnou efektivní obranu za mnohem menší peníze.
