Jak jsem taky demonstroval

V sobotu 14.2.2015 se konaly v Brně dvě demonstrace. Jedna svolaná iniciativou Islám v České republice nechceme a druhá, anitidemonstrace, svolaná tuším Zelenými a Žít Brno. Dovolil jsem si navštívit obě místa, abych byl v obraze.

Na té první bylo tak 150, maximálně 200 lidí. Stáli okolo kašny a rozdávali srdíčka. Řečníci zjevně nepochopili, k čemu se druhá demonstrace chce vyjádřit. Jako červená nit se jejich proslovy táhnula idea, že musíme být tolerantní a to vyjádřili svou netolerancí k jinému názoru. Netolerancí těch, co si dovolují nesouhlasit se sluníčky. Stupiditu snad nejlépe vyjadřoval transparent „láska je víc než Konvička“, který vlastně naprosto dokonale, kouzlem nechtěného, shrnul absolutní nechápání situace. Nenávist totiž zaměřená na osobu, která si dovolí kritizovat zvrácenou ideologii pošlapávající snad všechna lidská práva.

Na druhé demonstraci stáli lidé v klidu a poslouchali řečníky. Odhadem jich bylo tak 3-4x víc, tedy cca 600 lidí.  Žádná agresivita, jen občasný potlesk pro řečníky. Jediným rušivým elementem byl jakýsi pán, který se přišoural kdoví odkud a hlasitým hulákáním rušil všechny okolo.

Po prostoru se také pohyboval jistý pán tmavší pleti v oranžové reflexní vestě a fotil si tváře zúčastněných. Skutečně by mne zajímalo, k jakému účelu tuto dokumentaci dělal. Měl tam svůj tým, protože tam byli jedinci, kteří ho zjevně znali a vše natáčeli na kamery. Nikdo z nich nepatřil k novinářům ani k pořadatelům. Co na to asi říká úřad na ochranu osobních údajů? Je možné si takto „katalogizovat lidi“? Až nepříjemně na mě dýchl duch minulosti, kdy si tváře demonstrantů natáčela StB, aby následně proti živlům zakročila. Běhal mi z toho mráz po zádech.

V jednom okamžiku začal ten vykřikující pán být středem pozornosti právě těchto „dokumentaristů“ a poskytoval jim rozhovor. Bylo mi absolutně jasné, že se jedná o komickou vložku nahraného divadla, kde kameramani a „demonstrant“ byli z jednoho týmu. Jsem zvědav na mediální výstupy. Opět mi to připomnělo předrevoluční čas a diskreditaci disidentského hnutí. Účelová manipulace s cílem znemožnit oponenty.

20 minut mi stačilo a vydal jsem se k domovu. No vzal jsem to opět přes sluníčkovou demonstraci, která mezitím skončila. Další okamžik, který dokresloval absurditu této sluníčkové antidemonstrace, byl fakt všude se povalujících srdíček z plastové fólie. Bylo jich tisíce a vítr je pomalu rozfoukával po okolí. Inu, Zelení. Naprosto ekologické. Lituji úklidovou firmu, která to bude uklízet.