Brněnský syndrom? Ne, něco úplně jiného…

Je neděle a od soboty vytrvale prší. Zvedají se řeky a první města a vesnice jsou přímo spláchnuty. Známí z těchto míst mi reportují katastrofu, která je mnohde horší než při povodních v roce 2002. Soucítím a zajímám se o další informace. Zapínám zpravodajský kanál ČT24 a sleduji celý den koutkem oka první povodňové zprávy. Bohužel, až na pár výjimek je to jedna reportáž z Prahy vedle druhé a ostatní části země, jako by neexistovaly.

Navečer pouštím hlavní zprávy ve snaze zjistit něco nového z postižených oblastí, neb z FB mám od známých dost katastrofické informace. Ale opět, prvních 15 minut zpráv je o dění v Praze a jižní, východní či severní Čechy jako by neexistovaly. Konečně reportérka oznámí pokračování zpráv z regionů a jako první na nás vykoukne informace o tom, že se připravuje evakuace nemocnice Na Františku. Až poté jsou během cca 5 minut prolétnuty regiony a jednovětně se dovídáme, že tu a tam se prohnala xletá voda a dokonce vidíme pár vteřinových záběrů.

A tak jsem si dovolil napsat: „Fakt nemám nic proti Praze, ale úvodní čtvrthodinka je ve zprávách jen o Praze. Jako by se jinde vůbec nic nestalo. Pak nás redaktorka pozve na zprávy z regionů a první příspěvek je z nemocnice Na Františku. To jako existuje jen Praha a Praha regiony? Ostatní části země byly zmíněny jen tak na okraj, aby se neřeklo, což považuji za značně nevyvážené, přičemž jsou místa momentálně zasažená povodní mnohem více. Na Prahu to teprve dojde. Já chápu, je to opravdu mediálně zajímavé, ale vzpomínám, jak v Brně a okolí a na Vysočině na jaře během pár hodin napadlo 15 cm sněhu, kalamita, přes milion lidí mělo značné problémy, čekal jsem nějakou zprávu, nějaké info, reportáž, a ta skutečně přišla. Po reportáži o zvířátkách z pražské zoo byla o tom ve zprávách jedna věta. Fakt mám z toho nepříjemný pocit, že Česká republika je jen Praha a zase jen Praha a ostatní části země jako by neexistovaly. Nechci zde vyvolávat žádné nálady, jen konstatuji…“

Ani jsem se neotočil na podpatku a už jsem to dostal. Praha je prý prostě hlavní město. Praha má 1,250 tisíc obyvatel. V Praze žije mnohem víc obyvatel než třeba v jihočeském kraji a dojíždí tam pracovat další statisíce, tak koho to zajímá? Trpím prý brněnským syndromem a nenávidím pražáky a jsem zakomplexovaný primitiv. Měl bych se léčit. Když byly záplavy na Moravě v roce 1997, tak se prý o tom informovalo, tak o co mi jde? „Až bude v Brně povodeň, v té zatáčce na cestě z Prahy do Vídně, určitě to Praze mediálně natře.“

Nechápal jsem. Jako bych píchnul do vosího hnízda a začalo rojení. Netušil jsem, že zmínka o Brně vyvolá tak neuvěřitelně silnou alergickou reakci. Nestačil jsem se divit, jakými tituly jsem byl ověnčen a jakou diagnózu mi okamžitě přisoudili. A hlavně proč?

Jediné, o co mi šlo, bylo to, aby zpravodajství alespoň ve veřejnoprávním prostředku, který nuceně platíme, bylo vyvážené, aby nebylo jednostranné. Nic víc a nic míň. Ostatně hned v pondělí se tak stalo. Redaktoři jako by se vzpamatovali a zjistili, že Česká republika není jen Praha. A to se mi ulevilo. Nicméně ten divný pocit z té nenávistné, přehnaně nesmyslné alergické reakce přetrvává.

Soucítím še všemi, které momentálně sužují povodně a samozřejmě i s obyvateli Prahy. Držím jim palce, ať to zdárně přečkají a škody jsou co nejmenší.