Kdo má skutečný zájem na rozpadu EU a zpět získání svého vlivu? Kdo má zájem na energetické závislosti dnešních zemí EU na své ropě a zemním plynu? Kdo nás nakonec "osvobodí" od ISIS? Na všechny otázky existuje stejná odpověď...
V poslední době se nám "kdosi" snaží vehementně naznačovat a cílit nás, po vzoru Brexitu, rovněž k odchodu z EU. Řekněme, že "veřejné mínění" nejen v ČR je silně ovlivňováno. Kdo za tím asi stojí? Je to skutečně naším přáním? Přejete si skutečně i VY odchod z EU?
http://zpravy.idnes.cz/odchod-ceska-republika-eu-brexit-dax-/zahranicni.aspx?c=A160224_131817_zahranicni_ert
https://echo24.cz/a/wqikw/czexit-na-obzoru-po-britanii-pujdou-i-cesi-pisi-zahranicni-media
http://www.novinky.cz/domaci/395821-sobotka-uvahy-o-vystoupeni-ceska-z-eu-jsou-nebezpecne.html
Já nejsem a nikdy jsem nebyl žádným zarytým zastáncem EU tzv. Eurohujerem. S fungováním EU mám spousty dost zásadních problémů. Nikdy se nesmířím s korupcí přesycenou dotační politikou, která nedělá nic jiného, nežli neuvěřitelně křiví, spíše zadupává tržní prostředí. Socialistická EU se vším co k tomu patří, tj. kromě zmíněných dotací i nespočtem regulací, silným sociálním státem atd. je plná věcí, které jsou mi silně proti srsti. Není pak také divu, že se na štědrém sociálním systému EU chce stále přiživit více a více lidí a to jak těch co tu žijí, tak těch co do EU chtějí. Změna politiky EU směrem ke konzervatismu by skutečně byla na místě.
Nastartování tržního hospodářství a oslabení sociálního státu, pokud možno zrušení nesmyslné, nespravedlivé a nesmírně drahé dotační politiky, to by měl být skutečný zájem členů EU. Kdo ale tvoří a vytváří tu "neschopnou EU". Nejsou to náhodou její členové? Každý členský stát se snaží z EU utrhnout pro sebe co nejvíce. Veškeré úspěchy jdou ve prospěch vlád členských zemí a EU je jen ten otloukánek všech. Všechny neúspěchy, problémy, skandály apod. jsou společným dílem EU resp. jejího vedení, které ovšem zase pochází jen z jejích členů.
Na druhé straně je ale EU zřetelným vyvažujícím článkem mezi dvěma světovými mocnostmi. USA ani Rusko nejsou z EU zrovna nadšeni. Mnohem raději by obě mocnosti měly a jednaly se snadno podrobitelnými, oproti nim bezvýznamnými zemičkami, namísto neustále rozhádané a navíc jim vzpřičující se EU. Zájmem obou těchto velmocí je tedy buď slabá EU v případě USA a nebo nejlépe žádná EU v případě Ruska. Právě Rusku, ale i dalším zemím produkující ropu a zemní plyn leží silně v žaludku nová energetická koncepce EU počítající s maximálním osamostatněním.
Naším zájmem už jenom z tohoto důvodu, by měly být snahy o transformování, změnu EU a nikoliv její opuštění a podporování tak snah o její rozpad. Každé podobné zdánlivě nesourodé uskupení bývá obvykle silné tak, jako jeho nejslabší články a o EU to bohužel platí dvojnásob. EU se neprofiluje ve světle jejích ekonomicky nejsilnějších článků v podobě Německa, VB, severských zemí apod., kteří jsou mimochodem jejím motorem, ale daleko více ve světle těch nejslabších článků v podobě Řecka, Portugalska, Rumunska atd.
Důležitá je tedy solidarita, která ovšem nesmí být zneužívána! Jak by mohla být EU schopná se dohodnout na současné uprchlické krizi, když není schopna se dohodnout na míře solidarity v rámci svých členů? EU bude vždycky jenom tak silná a funkční, jak to dovolí a jak k tomu i přispějí její členové. Moc si dnes nevážíme výdobytku v podobě Schengenu např. Nejen že my, ale i zboží putuje v rámci něho řekněme svobodně. Zkusme se vrátit před rok 1990 ale i před rok 2007 a uvědomit si, co je toto za neuvěřitelnou výhodu a výdobytek!
Chcete opravdu opět skončit v područí Ruska? To už si již opravdu nepamatujete, jak to bylo po roce 1948 a pak následně po roce 1968? Pokud jste to nezažili, tak si o této době proboha něco zjistěte z historických pramenů a uvědomte si prosím, že pokud jste pro opuštění, byť ne zrovna ideálně fungující EU, jste zároveň pro návrat do područí Putinova Ruska, přesně v duchu jeho záměrů!
I v tomto mi tedy nezbývá nic jiného, nežli si vážit kroků našeho současného premiéra, šéfa diplomacie i vlády jako celku dá se říci. EU nás určitě nespasí, ale nedopustí rovněž rozdělení Evropy po vzoru studené války. Pouze pokud to ale za zvuku prezidentských fanfár nedopustíme samy!
