Adié Obamo, vítejme, nebo zkousněme novou Trumpovu epochu

Kontroverzní výměna na postu americké hlavy státu vstoupila do svého posledního dějství. Inaugurace, která ji završí, již doslova klepe na dveře. Obama již přednesl svůj poslední, jeho působení v Bílém domě obhajující, projev.

Po celou dobu prezidentské kampaně ani po proběhlých amerických volbách jsem se záměrně k tomu "řízenému nezřízenému cirkusu v přímém přenosu" nevyjadřoval. Důvody jsem měl v podstatě dva.

Za prvé volba amerického prezidenta, byť následně svými rozhodnutími bude ovlivňovat dění na celém světě, je podle mého názoru čistě vnitřní záležitostí jeho oprávněných voličů. Všichni ostatní, stavějící se do rolí jakýchsi soudců, rádců, strašpytlů atd., jsou mnohdy svými až panickými výlevy ve skutečnosti naprosto nevýznamnými,vnějšími, často hysterickými, pozorovateli. Ani nám by se asi nelíbilo a nebude líbit, pokud se někdo z venčí bude snažit nějakým způsobem ovlivňovat, nebo nám "zaručeně dobře radit" třeba při našich prezidentských volbách. I bez vnějšího vměšování se ostatně beztak o "zábavu" postaráme samy.

Druhým mým důvodem byl fakt, že volbu mezi Hillary a Donaldem jsem v podstatě vnímal jako volbu mezi zlem a ještě větším zlem. Zkrátka, byl-li bych já sám postaven do role amerického voliče, který se má rozhodnout, nevěděl bych, které z těch dvou "zel" si mám dát přednost. Třeba mojí, pravda naprosto nedůležitou, představu o budoucím americkém prezidentovi z uchazečů asi nejlépe splňoval demokrat Bernie Sanders, který se bohužel svoji kandidatury vzdal ve prospěch Hillary.

Prezidenta Obamu jsem měl rád spíše jako člověka, maskota, nebo ještě lépe řečeno jeho dokonalý mediální obraz. Tuto svoji roli jak on, tak i celý jeho tým zvládli na jedničku. Dokázal si nejen ze sebe mnohokrát udělat legraci a hlavně to uměl velmi dobře prodat...

Nebudu se vyjadřovat k jeho domácí politice, kterou nepovažuji za neúspěšnou. S jeho zahraniční politikou a tudíž i s politikou Hillary, zejména co se vměšování, resp. vyvolání demokratizačních procesů, nebo ještě lépe importu demokracie do v té době pravda tvrdých diktátorských muslimských režimů na severu Afriky a blízkém východě, ovšem v žádném případě nesouhlasím. S důsledky této "vnucené demokratizace" se nejen Evropa bude potýkat ještě mnoho dalších let. Bez tohoto pokračování vměšování jedné civilizace do druhé, by nejspíše nevznikl ani islámský stát ani otevřený válečný konflikt v Sýrii. Evropa by pak nečelila umocněnému uprchlickému exodu. Toto je tedy hlavní věc, kterou vyčítám Obamově administrativě včetně Hillary a proto by pro mě byla jen hodně těžko volitelná.Článek o posledním Obamově projevu ve funkci prezidenta naleznete pod tímto odkazem.

"Těžkotonážník", "válcíř", multimiliardář Trump svým vystupováním, na úrovni jeho  o mnoho bezvýznamnějšího obdivovatele Zemana, na mě také (podobně jako Hillary) nezapůsobil ve zrovna pozitivním světle. Pominuli opět čistě domácí témata, tak v avizované zahraniční politice do jisté míry souhlasím s avizovaným omezením americké vojenské působnosti ve světě, ale až ve chvíli, kdy dojde ke stabilizaci zemí, do kterých zejména USA v minulosti svojí expansivní zahraniční politikou importovali naši demokracii...

Jisté obavy ve mě pak vyvolává avizovaná blahosklonnost vůči Putinovu Rusku. Nemám vůbec nic proti diplomacii a jednání, které by měly být základem fungujících vztahů mezi zeměmi a politiky vůbec. Chápu také, že silácká, populistická, nebo skandální prohlášení z volební kampaně, vezmou rychle za své ve chvíli, kdy se z kandidáta na prezidenta stane prezident se vší tou související odpovědností.

Byl bych ale nerad, aby se rozhádaná, uprchlickou krizí rozdělená, Evropa jednou stala obětním beránkem nějaké nečisté dohody mezi USA a Ruskem a opět došlo k rozdělení sfér vlivu v Evropě bez výraznějšího vlivu evropských autorit, jak tomu bylo v nedávné minulosti. Na druhou stanu, politika a vzájemná jednání, byť třeba budící určitou nedůvěru, jsou stále mnohem větší zárukou stability a míru, nežli "studená válka" tj. vzájemná izolace, nevraživost, zastrašování, harašení zbraněmi, nekomunikace apod. jak k tomu bylo mezi USA a Ruskem za Obamova druhého funkčního období. 

Pocity, které ve mě vyvolává dosavadní politický styl, jednání i blížící se nástup nového amerického prezidenta do funkce, poměrně přesně vyjádřila Meryl Streep při přebírání ceny na letošních Glóbech. Ona mě také konec konců přiměla sesmolit tento názorový blog...

Video s českými titulky si můžete pustit kliknutím na tento odkaz.