Otevřený dopis prezidentovi k 28. říjnu

Milý pane prezidente, jak jistě tušíte nemám Vás rád, ale i přesto bych rád vedl virtuální dialog. Nevěřím, sice že na něj dorazí nějaká odezva, ale i tak bych rád své otázky, které mne celé vaše volební období nějak formuloval.

Nejsem Váš volič a asi již nikdy nebudu, ale dodnes nechápu, proč jste nám při volbě hlavy státu sliboval, že bude vést dialog se všemi politickými stranami a že se je budete snažit sjednocovat, proč s Vámi většina politických stran nechce nic mít dočinění. 28. říjen je tomu důkazem.

Proč když jste tvrdil, že budete šetřit prezidentskou milostí, nešetříte i státními vyznamenáními? Proč je dáváte převážně svým známým? 

Proč je Vám zatěžko omluvit se za banální přehmat v kauze novináře Peroutky a jde to tak daleko, že plýtváte i penězi státních poplatníků? 

Nevěřím v nedostatek času ani jiné důvody, na  velmi vstřícné společné prohlášení pro Čínskou lidovou republiku jste si čas našel.

Proč hájíte jen ekonomické zájmy a nehájíte naše právo na sebeurčení? Opravdu necítíte aspoň trochu zodpovědnosti ke svým voličům a pokud ano v čem se to projevuje?

A nakonec, už jsem to zmiňoval, ale kdy už se konečně jako chlap omluvíte vnučce novináře Peroutky? Nepřijde Vám celá ta záležitost více než trapná?