Prezidentovi končí šestinedělí

Miloši Zemanovi končí lhůta, která je dána jako ochrana maminek a rekonvalescentů po porodu respektive operačním zákroku. Doba  v níž se domov opouští jen minimálně, ale již je možné přijímat návštěvy a začít vykonávat povinnosti.

Pan Zeman v této době společnosti a politikům demonstroval svoji představu o postavení prezidenta vzešlého z přímé volby občany České republiky.Všechny hrůzostrašné dopady demokratického rozhodnutí, které byly líčeny hned po volbě některými politiky a novináři se nenaplnily. Ústava České republiky  nakonec umožňuje prezidentovi mnohem více možností a pravomocí, než plánovači role kladeče věnců národu tvrdili.  O tom, že nás čeká příklon k francouzskému výkladu parlamentního poloprezidentského systému, není pochyb. Však také přímá prezidentská volba by měla zabránit opakovat parlamentní a koaliční povolební frašku z posledního volebního období parlamentu.     

Inaugurační projev pronesený bez  písemné podpory ukázal, že i profesionální rétor v takovém okamžiku se nemá stydět  alespoň za bodovou osnovu textu, ale zároveň ukázal Miloše Zemana jako člověka, který je jako každý jiný vystaven osobním emocím, trémě a přirozenému ostychu.

V dalších dnech  jsme pozorovali  člověka, na kterého dolehla zodpovědnost úřadu, který zastává a rychlé uvědomění si reálné situace stavu země,  hospodářství a katastrofálního stavu české politické scény. Poměrně rychlé vytvoření pracovního hradního týmu, který zatím předvádí vcelku dobrý výkon a to bez excesů jednotlivců týmu minulého prezidenta.

Souboj o velvyslance je jednoznačně zástupným problémem ve vytyčování pozic vláda versus prezident.  Prezident tuto vládu jednoznačně, snad s výjimkou ministrů obrany a školství, nemá rád a dává to jednoznačně najevo. Souboj o velvyslance rozděluje už tak vážně ochromenou koaliční spolupráci, potápějící se ODS je ve schizofrenní situaci, kterou s velmi slabým a necharismatickým předsedou a bohužel zároveň i předsedou vlády nedokáže řešit. Toto se velice dobře uvědomuje druhý koaliční partner TOP 09, který jasně přebírá roli lídra  české pravice a v silném prezidentovi vidí nebezpečí pro svou vlastní budoucnost. Prezident Zeman si jistě dokáže na jmenování "svých" velvyslanců počkat třebas až do příštích parlamentních voleb, ale i tak tento souboj dnešní vláda prohraje.

Prezident prokázal svůj jednoznačný vliv na levicové strany a odbory, ústupek ve výši  minimální mzdy ukázal, že propojená sociální demokracie a odbory budou jeho hlas jednoznačně respektovat. Nabídka zprostředkovatelské role v tripartitě už byla opět jenom políčkem neschopné vládě.

První zahraniční cesta na Slovensko byla opět symbolická a to nikoli pro vztah našich národů, ale proto, že po boku prezidenta  už byla první dáma, čímž se prezidentskému páru podařilo zastavit bulvární pátrání většiny našich medií.

Vyvěšení evropské vlajky na Hradě a návštěva pana Barrosa v Praze, ale nemohou z naší republiky udělat z minuty na minutu člena tvrdého jádra EU, když jsme činy bývalého prezidenta, posledních předsedů vlád za ODS a parlamentu sehrávali roli věčného potížisty (objektivně je však nutné říci, že ne vždy nebyla pravda na naší straně).

Prezident je napadán, že mu chybí jakýsi nadhled nad celkovým  děním, že svým aktivistickým postojem tuto svou roli zatím nenaplňuje, ale to je  při dnešním stavu praktické politiky naopak zcela pochopitelné, doba vizionářská potřebuje čas a zkušenost z daného úřadu. Poslední desetiletí strávené mimo Prahu muselo ovlivnit  pohled na naši zemi a naši politiku, proti pohledu člověka, který stráví deset let v  kulisách české politické scény. Miloši Zemanovi těch deset let prospělo.

Symbolickou tečkou za šestinedělím bude plánované schválení čtyř nominovaných ústavních soudců senátem. Ústavní soud bude moci opět plnohodnotně pracovat, aniž by se mohl vymlouvat.

Na závěr prezident by měl skončit se všudy přítomnými útoky na inteligenci novinářů či politiků, které v jeho vystoupeních vyznívají jako nepatřičné a nic neřešící. Úctě jeho úřadu by to jenom prospělo.Pokud při návštěvě Německa dojde k vystoupení na půdě Bundestagu, pak by psaný projev byl jistotou, která německé poslance jistě neurazí. Pro naši republiku bude dobré uvést předvolební rétoriku jeho vlastního volebního týmu na pravou míru.