I já i Ty, a zopakujme si rozbor díla jednoho francouzského spisovatele. Nemusíme se koneckonců zaobírat rozborem celého díla, tomu nás všechny ušetřím, ale zkusme se za domácí úkol zamyslet nad jeho větou, která není neznámá...
Nesouhlasím s jediným slovem které říkáte, ale navždy budu bránit, abyste je říkat mohl.
Prosím všechny oponenty, kteří zde budou případně tvrdit, že Voltaire tuhle větu nikdy nevyslovil, že je to úplně jedno. Kdo dnes může zodpovědně říci, že ji nikdy před skoro 300 lety nevyslovil?
Jde přece o obsah. A ten je stále platný a v dnešní době víc jak potřebný.
Proč nechceme slyšet názory druhých?
Proč je hned, aniž bychom řečníka vyslechli, odsuzujeme?
Proč neumíme naslouchat?
Proč vymýšlíme zákony na to, aby nebyla slyšena i druhá strana?
Proč? Proč? Proč?... bych mohl vyslovit ještě xkrát.
Zkusme jít ke kořenům. Vše začíná u nás samotných. Možná je problém v pojetí slov poslouchat a naslouchat. Možná máme slovo poslouchat více spojené s poslušností, a proto se bráníme. Zkusme se tedy rovněž zamyslet na významem slova naslouchat. Zkusme vyměnit v našem slovníku slovo poslouchat za naslouchat. Zní to lépe, že? Už jsme přístupnější naslouchat jinému názoru?
Zkusme se ale vrátit ke kořenům. Nevychází neúcta vyslyšet názor druhých již od výchovy našich dětí? Kolikrát MY dospělí máme tu trpělivost vyslechnout dětské dotazy na cokoliv. Vzpomínám, jak mi táta plno věcí vysvětloval, trpělivě vysvětloval. To já byl ten netrpělivý, nedočkavý, rychlý, ten Všeználek. Táta mě učil kritickému myšlení, aniž bych v té době věděl co to je.
Dokážeme s dětmi ohledně jejich dotazů diskutovat, polemizovat, vysvětlovat, poukazovat? Vést rovnovážný dialog? Dokážeme v dětech pěstovat kritické myšlení? Orientovat se, ověřovat si informace z více zdrojů a analyticky je posuzovat, porovnávat? Dokážeme v dětech vzbudit důvěru, aby se v případě nepochopení určitých věcí na nás s klidem obrátili a požádali o vysvětlení?
Nebo jim řekneme, teď nemám čas, neotravuj s nesmysly, najdi si to sám(a)? To není diskuse.
Mnohdy děti vedeme ke zkratkám. Zkratkám v myšlení, chování, vyjadřování, konání.
Vždyť je dnešní doba přece tak rychlá, nemůžeš nad vším pořád jen přemýšlet. Musíš hned konat.
A výsledek vidíme. Světe, člověče, div se.
Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel
