Poslouchal jsem svoji oblíbenou rozhlasovou stanici a s ní spojený pravidelný pořad, ve kterém vystupují veřejně známé osobnosti. Nyní hovořil uznávaný psychiatr, profesor, a vyčítavě se zmínil o …
biomatkách a jejich zamítavému postoji k očkování.
Vděčné a nekonečné téma. Vděčná to škatulka. Matka odmítající očkování je rázem biomatka. Očekával bych od pana profesora profesionálnější vyjádření, které je hodné míře jeho vzdělanosti. Když chybí argumenty, použijeme škatulku. Vždyť přece všicky kradu, lžou, nemyjou si uši…
Zavřeme je do škatulky nejméně na sedm západů. Do ní se toho vejde.
Nebo do ...?
Zaprvé. Je to klišé. Ne všechny bioamatky mají tento postoj k očkování.
Zadruhé. Co není zákonem zakázáno, je povoleno, tudíž de jure.
Zatřetí. Je to rozhodnutí matky na základě lékařských informací.
Začtvrté. Osobně znám bioamatky které jsou zodpovědné matky.
Zapáté. Znám lékaře, kteří naopak nejsou zodpovědní ani sami k sobě.
Zašesté. Co s nimi uděláte pane profesore. Do jaké škatulky je dáte?
Neškatulkujme. Nikoho. Je to laciné, neprofesionální a mnohdy nelidské.
Škatulkování totiž často vede k vyvolávání zášti. Ze zášti vzniká nenávist k určité skupině lidí.
Ze škatulek se potom mohou stát...
Známe to z nedávné minulosti.
Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel
