Taky znáte přísloví, že protiklady se přitahují? Kdo na to přišel. Kdo to rozšířil do našeho vědomí? Je to nějaký fyzický, chemický, nebo matematický zákon? Nebo vztahový, partnerský?
Protože matematice, fyzice či chemii tolik nerozumím, pokusím se zamyslet nad vztahovým, partnerským.
Začnu nejdříve pojmem protiklad. Co když zkusíme vidět ne něco PROTI, ale KLADY. Takže vidíme klady, které stojí proti sobě. Stojí v pozici tváří v tvář, z očí do očí. Proč by měli býti PROTI sobě jako protivníci. NE.
Stvořitel stvořil ženu pro muže aby jej kultivovala, harmonizovala, aby muž nebyl jen lovcem a bojovníkem, ale i ctitelem a milovníkem. Aby se jeho lovecká vášeň dokázala proměnit v láskyplnou vášeň ke své ženě. Aby po úspěšném lovu dokázal jako muž láskyplně lovit v ženských pocitech, mysli, prožitcích, touhách. Aby po boji, odložil svou zbraň a proměnil se v bojovníka otevírání ženských srdcí.
Jak se v partnerství mohou klasické protiklady přitahovat. To mi nedává smysl. Alespoň z dlouhodobého pohledu. Krátkodobý vztah nehodnotím. Tam funguje jiná chemie. Vztah a partnerství je přece o vytváření prostoru pro rozvíjení svých darů a darů partnera. Kde je prostor pro protiklady?
Zkusme tedy opustit myšlenky a zažité vzorce. Zkusme vidět jen klady.
Pak rozumím tomu, že KLADY, které stojí proti sobě v láskyplné pozici se přitahují.
Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel
