Jsme připraveni...

v dnešní rozpolcené, konzumní, přetechnizované době přinášet oběť? Nemyslím tím hned oběť nejvyšší. Myslím tím, alespoň něco málo slevit ze svého pohodlí, mnohdy nadpohodlí, ve prospěch celku.   

Už jen tahle maličkost by byla pro mnohé z nás velkou obětí.

Pohodlí.

Začíná mnohdy prostopášnosti, rozmařilosti, marnotratnosti. Jako současní “civilizovaní” lidé máme tendenci k pohodlí. K velkému pohodlí. K pohodlí kterého se nechceme vzdát. Vše kolem nás je tvořeno k tomu, abychom žili v ještě větším pohodlí. Z přílišného pohodlí se velice snadno a rychle může stát lenost. 

Lenost.

Lenost je známkou stagnace, a když určitá část společnosti nedokáže nic obětovat ve prospěch celku, začne společnost stagnovat, nepohybovat se vpřed. Potom přijde to, co zákonitě přijít musí.

Kolaps.

Kolaps nemusí značit konec celku. Kolaps může značit konec toho nehybného, toho zbytnělého, toho co umrtvuje cestu společnosti vpřed.

Dámy a pánové, je na nás co si vybereme.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel