Je čas.

Stovky, možná tisíce let, jsme budovali lidskou společnost založenou na konkurenci, konkurování si. To bylo a stále je vnímáno jako motor společenského pokroku. Spíše konzumního. Zkusme to vnímat jinak. Je čas...

Změny. 
Představme si lidstvo jako jednu rodinu. Ano, jsme jedna lidská rodina.

Zkusme to vzít ze širšího úhlu pohledu. Konkurujeme si v našich rodinách?
Táta synovi, syn dědovi, babička vnučce? Rodina si má přece pomáhat, spolupracovat, vyvíjet se společně. Tam kde to nefunguje, rodina se rozpadá. Zde je možná paralela s naší civilizací. Nebo jen západní?

Neustále zdůrazňujeme potřebu konkurence, konkurenceschopnosti. Je čas na změnu myšlení. Je zapotřebí začít zdůrazňovat potřebu spolupráce. A začněme u dětí ve školkách a školách. Učme děti pracovat týmově, motivovat je k pomoci, spolupráci. Individualismus v pojetí v jakém tu byl a stále je nastaven, není cestou vpřed. Je čas na změnu myšlení. Nebojme se jí.

Jako lidstvo jsme ještě asi nedokázali dospět do bodu celkové celosvětové spolupráce. Jsou tady určité pokusy o spolupráci, ale k funkční dokonalosti jsme na míle daleko. 

Čím to? Je v tom stále politikaření, mentální nevyspělost, byznys.

Ale vidím zárodky změny. Tendence v určitých směrech tady je. Díky za to. 

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel