a poctivě lepil do albumu. Nedávno jsem ho našel na půdě. Byl lehce zaprášený. Při listování jsem se vrátil o více jak 50 let zpátky. Sbíral jsem je rád a s nadšením. Mám pocit, že to bylo nedávno. Nedávno…
jsem opět dostal nálepky. Trochu jiného rázu a mohou mrazit.
Zjistil jsem, že jsem Sluníčkář, popírač a odpírač. Takové nálepky jsem v albumu neměl.
Sluníčkář. Snažím se a učím se mít rád lidi bez rozdílu. Učím se a snažím se v lidech vidět lidi. Jak lehké je kohokoliv i lehce odlišného odsoudit. Snažím se vidět svět pozitivně. Je toho víc, ale tohle je asi základ pro to mít nálepku.
Popírač, odpírač. Pro mnohé, i hlavy pomazané, se popírač rovná odpírač. Koho čeho? Nic menšího než covidu. Jak jsem zjistil i od hlav pomazaných, každý popírač a odpírač je v zajetí spikleneckých teorií, je pod vlivem bludů šířících se internetem. Prostě není jim, nám, pomoci.
Ano, třeba takoví jsou, ale nejen já, ale i mnozí, nepatříme do této skupiny. Jen se snažíme a učíme žít v souladu se svým tělem, nitrem, s přírodou, rovnováhou, harmonií, což jsou kategorie pro mnohé, i hlavy pomazané, zřejmě zcela neznámé pojmy. Hned jsme označováni za společensky neodpovědné osoby a dostaneme nálepku.
Vidím to jinak.
Nejsme společensky neodpovědné osoby. Řekl bych naopak, neboť se snažíme a učíme žít v souladu se svým tělem, nitrem, přírodou, rovnováhou a harmonií. Žijeme v odpovědnosti v prvé řadě sami k sobě a tím pádem jsme odpovědní i celé společnosti. Na rozdíl od mnohých jiných.
Nálepky prosím lepme raději do albumů. Mohou být jinak velice nebezpečné.
Známe to z minulosti. Mráz nepřicházel jenom z Kremlu...
Z myšlenek a prožitků sepsal: Chalupský Pavel
