Jak tak občas jezdím autem...

a sleduji většinu aut která mě předjíždí, všímám si mimo jiné i samolepek, které řidiče, či řidičky určitým způsobem profilují.  

Takže mě předjíždí sjezdový lyžař, házenkář, fotbalista, hokejista, pilot, gymnastka, baletka, karatista, boxer, kulturista …..a mimo jiné řidič či řidička mající Dítě v autě  Tu Pepíčka, tu Aničku, tu Adámka, tu Zuzanku.

Proč ne. My rodiče se leckdy rádi chlubíme tím co máme, umíme, či koho vezeme v autě.

Tahle poslední samolepka má mít ale jiné poslání. Nejde o to, jaké jméno mají naši potomci, ale  dáváme tím přece každému řidiči najevo, vezu malé dítě, prosím, buď ohleduplný . A ohleduplnost by měla býti vzájemná. Měla by to být i určitá informace v případě nehody pro záchranáře, v autě může být malé dítě. 

Jak tak občas jezdím autem, všímám si víc a víc toho, že řidiči a bohužel i řidičky mající buď jen samolepku, či skutečně Dítě v autě, jezdí nejen v rozporu se silničními předpisy, ale i s podstatou zachování lidského rodu na této planetě.

Vážení řidiči a bohužel i řidičky vezoucí Dítě v autě. Těch pár pofiderních minut nestojí za to, aby po Pepíčkovi, Aničce, Adámkovi či Zuzance zbyly jen ty samolepky na vašem rozbitém autě.

Řidiči a řidičky. Ruce na volant, nohu z plynového pedálu a vzájemnou ohleduplnost nám přeje

z občasného silničního provozu: Chalupský Pavel