Dědictví.

Aneb… Ne nebudeme se zamýšlet nad jednou českou komedií z devadesátých let, ale zkusíme se zamyslet nad jeho ...

formou, smyslem a posláním.

Forma dědictví. Co si pod tím představit. Předat potomkům nemovitost, firmu, peníze, dluhy, nebo taky nic? Může dojít k vydědění. I to se může stát.

Smyslem dědictví. Co si pod tím představit. Aby se potomci měli lépe, aby na nás v dobrém vzpomínali? Víte, že nejvíce rodinných sporů bývá při řešení dědictví? V tu chvíli vyhřeznou letité jizvy v naší Duši.

Posláním dědictví. Co si pod tím představit. Zkusme zapomenout na to vše, co jsem předtím napsal. Zkusme přijít na něco jiného, na něco smyslnějšího.

Zkusme předat našim potomkům zdravý selský rozum, zkusme našim potomkům předat umění řešit v klidu kolizní situace, zkusme předat našim potomkům svět lepší, než jaký jsme zdědili MY, posunout jej nejen v materiálním duchu dál. Zkusme našim potomkům předat rozvahu, klid, nadhled i vhled, soucit, touhu poznání, touhu po seberealizaci, touhu být sám sobě vzorem, touhu...

To jsou základní stavební kameny lidské společnosti. To jsou stavební kameny života.

To ostatní je stafáž.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel