Co je to vlastně změna prostředí a jak se projevuje? Je možné změnit kulturu bez změny prostředí? Je možné, aby samotný předpis něco změnil? A probíhá inovace opravdu tak rychle? Má vůbec inovace nějaký konec?
Změna prostředí, mění kulturu. Naopak je to nefunkční. Výměna prostředí, vyměňuje kulturu. Ne naopak.
Firma, ve které je bordel, zůstane bordelem dokud není vyčištěna, i kdybychom do ní instalovali ty nejnovější stroje.
Řešení na úrovni hotového výrobku je řešením následků nikoliv příčin. Výrobek je následkem nějakého procesu, který je utvářen vstupním materiálem a informacemi či zkušenostmi. Služba je následkem procesu, který je utvářen vstupními informacemi.
Prostředí společnosti je tak tvořeno vstupními zdroji. Kvalitou lidského kapitálu, kvalitou vstupního materiálu, kvalitou strojů...
Jedním z aspektů, které ovlivňují kvalitu strojů je jejich údržba. Údržba způsobuje méně bordelu. Méně bordelu znamená zlepšení pracovního prostředí, znamená také menší náklady na opravy. Vždy! Že do nákladů na poruchy mnohdy není počítán čas neznamená, že máme menší náklady. Jen to zvýrazňuje to nakolik neefektivní a nepraktickou metodou počítáme.
Tento čas lze ohodnotit například tak, že spočítáme kolik by bylo za určitou dobu možno kapacitně vyrobit výrobků, veškeré tedy i časové náklady spojené s obstaráváním a výměnou náhradních dílů atd. Je to zajisté individuální a je nutné to podrobit individuální analýze v každém podniku.
Mimochodem lepší údržba znamená menší zatížení životního prostředí.
Po vytvoření příznivého prostředí je možno stroje inovovat nebo nahrazovat novými. Dokud není docíleno příznivého prostředí nemá smysl kupovat nové stroje, protože Entropie je sežere mnohem rychleji a to tak rychle, že se mohou stát nerentabilními...
Tempo zastarávání je totiž určeno vývojem lidského myšlení, nikoliv stářím stroje. Stroj, který by totiž neměl konkurenční myšlenky a byl dobře udržován by nezastarával...
Dalo by se tedy konstatovat, že čím složitější stroj tím pomalejší zastarávání? Není tak jednoduché neb do tohoto procesu vstupuje také popularita jednotlivých odvětví. Čím větší popularita tím více myšlenek, a tím možnost rychlejšího zastarávání.
Stroj je součástí procesu i jeho výsledkem, stejně jako služba. Změna procesu může nahradit stroj, ale stroj nikdy nenahradí proces. Stroj může proces vyjádřit, může vyjádřit jeho změnu, ale nikoliv jej nahradit. Stroj může být ztělesněním procesu, ale proces nemůže být ztělesněním stroje. Stroj je stále jen stroj.
Stroj nemůže nahradit člověka do doby než by se naučil měnit proces na jehož základě by "myslel". V podstatě by opravoval "myšlení" sama sebe. Dokáže tohle nějaký stroj? Pokud nikoliv pak dochází jen ke zpřesňování našich poznatků a tím oddalování vzniku možné chyby.
Pokud bychom toto připustili pak by bylo možné také připustit, že inovací je více druhů, tedy minimálně dva. Inovace pomocí zpřesňování. A inovace tak jak ji chápal Schumpeter, zavedením zcela nového produktu, sloužícího ke zcela novému účelu. Pak by se dala ještě pojmenovat inovace pomocí symbiózy či sloučení více účelů, jak můžeme vidět např. u moderních telefonů, nebo využitím tzv. odpadního tepla v autonomních domech a podobně. Je otázkou, zda nejde jen o podskupiny prvních dvou.
Zatímco poslední odstavec je spíše hraním si se slůvky, začátek textu je věnován spíše praktickému využití. Je na každém z nás zda se rozhodneme inovovat či podlehnout entropii. Také samotné myšlenky jí podléhají s tím, jak se mění prostředí kolem nás.
